Škody po orkánu Kyrill na Šumavě.
Resorty zemědělství a životního prostředí se podle ČTK dlouhodobě snaží měnit strukturu lesních porostů, aby v nich bylo méně smrků a více listnatých stromů. "Současné lesní porosty v Česku mohou být ohroženy silným orkánem podobně jako před deseti lety, tomu nelze ve větší míře či zcela zabránit," řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Nejodolnější proti silným větrům jsou přirozené dubové, smíšené nebo smrkové horské lesy na hřebenech a doubravy v nížinách.
Za poslední desetiletí se podle něj zvýšil podíl listnáčů při obnově lesa, což znamená lepší stabilitu lesních porostů. "Na druhé straně však došlo vlivem sucha a kůrovce k vytvoření mnoha nových porostních stěn, zejména v jehličnatých monokulturách, kde jsou bory a smrky na nepůvodních stanovištích, v podhůří, ve vrchovinách a v pahorkatinách. Tyto lesní komplexy jsou v současné době ohroženy," dodal. Ministerstvo zemědělství připomíná, že při umělé obnově se podíl listnáčů blíží 40 procentům vysazovaných stromů.
Orkán způsobil v roce 2007 polomy v rozsahu zhruba 10 milionů metrů krychlových dříví. Škody větrem tak tehdy podle ministerstva zemědělství způsobily zhruba 95 procent ročních nahodilých těžeb. Ty pak představovaly tři čtvrtiny celkových těžeb v daném roce. "S odstupem času lze konstatovat, že z hlediska lesního hospodářství se podařilo následky bořivého větru zvládnout. Velká většina polomů byla zpracována v průběhu roku 2007," sdělila ČTK mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Roční těžba byla ve výši 18,05 milionů metrů krychlových, což bylo nejvíce od vyhlášení samostatné Československé republiky v roce 1918. "Přesto nebyl překročen celkový běžný přírůst, který činil v roce 2007 podle našich údajů 20,7 milionů metrů krychlových dříví," dodala.
Státu se situace podařila zvládnout i podle šéfredaktora časopisu Lesnická práce Jana Příhody. "Podařilo se rychle nastavit smlouvy, pracovaly tu desítky evropských firem s harvestorovou technikou," připomíná Příhoda. Ministerstvo zemědělství tehdy investovalo do zalesnění ploch prostřednictvím evropského rozvojového programu na rozvoj venkova celkem 340 milionů korun.
Nyní je riziko zvýšení kvůli kůrovcové kalamitě v některých oblastech, která je zde horší než byla po orkánu. "V letech 2010 až 2012 se podařilo výskyt podkorního hmyzu na smrkových monokulturých snížit na úroveň let 2005 a 2006. V současné době se potýkáme s ještě závažnější kalamitou než po jmenovaných orkánech, ta však souvisí s teplotními extrémy let 2014 a zejména 2015," připomíná Miloš Knížek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Hlavní riziko je pak na severní Moravě, kde byl loni kůrovec nejvíce přemnožený. "Představa, že dnes foukne na severovýchodní Moravě něco jako Kyrill, je děsivá," dodává Příhoda.
Orkán Kyrill
Kyrill je označení tlakové níže, která se rozvinula do ničivé bouře, s větry dosahujícími v nárazech síly orkánu (12° B).
Kyrill vznikl nad Newfoundlandem 15. ledna 2007 a přesunul se přes Atlantický oceán k Evropě, kde zasáhl Irsko a Británii 17. ledna večer. Bouře se přemístila ze 17. na 18. ledna nad Severní moře a 18. ledna odpoledne dosáhla nizozemského a německého pobřeží. V Česku bouře dosáhla maxima 19. ledna v 1.00 hod. SEČ, nejvyšší naměřená rychlost větru byla zaznamenána na vrcholu Sněžky a dosáhla hodnoty 216 km/h.
Bouře způsobila rozsáhlé škody na Britských ostrovech a v západní Evropě, zvláště v Rakousku a v Německu, před tím než se vydala k východu nad Baltské moře a Polsko v noci z 18. ledna na 19. ledna, a dále do severního Ruska.
Bouře si vyžádala 45 lidských životů, z toho 4 v Česku, vyskytla se rozsáhlá narušení veřejné dopravy, výpadky elektrické energie, závažné škody na veřejných a soukromých budovách, a vývraty a polomy v lesních porostech. V Česku orkán páchal škody zejména v okrese Klatovy, kde zničil skoro tři milióny m³ dřeva. To znamená, že v okrese Klatovy padla třetina celkových škod v Evropě. Orkán zde trval více než osm hodin a následky byly katastrofální.
Zdroj: Wikipedia.cz
Lesy ČR: Orkánu o síle Kyrilla neodolá žádný vzrostlý les
Čeští lesníci jsou díky zkušenostem z likvidace kalamity po orkánu Kyrill lépe připraveni na odstraňování následků podobných vichřic v budoucnu. Pokud by ale Česko znovu zasáhl vítr jako před deseti lety při Kyrillovi, škody na lesích by byly opět značné.
Kyrill v lesích státního podniku v polovině ledna 2007 poničil šest milionů metrů krychlových dřeva. Škody dosáhly jedné miliardy korun. Šlo o největší živelnou kalamitu v historii podniku.
Orkán Kyrill, který měl rychlost i přes 200 kilometrů v hodině, lámal na třísky nejen méně odolné smrky, ale i buky a duby, které patří k nejpevnějším dřevinám. Lesníci připomínají, že Kyrillovi neodolaly ani ocelové sloupy.
Nejvíce bylo postiženo Novohradsko v jižních Čechách, ale také Karlovarsko, Plzeňsko a Trutnovsko na východě Čech. „Rychlosti větru, které dosahoval orkán Kyrill, tedy přes 200 kilometrů v hodině, nemohl odolat žádný vzrostlý les. Smrky se nevyvrátily, ale zlomily, stejně jako buky nebo duby, nejpevnější dřeviny," uvedl výrobně technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický. Do půl roku bylo veškeré kalamitní dříví ze státních lesů odklizeno, a to zejména díky harvestorům. „Byla to první kalamita tohoto rozsahu u nás, kde došlo k masivnímu nasazení této techniky. Jen díky ní se podařilo většinu kalamitního dříví zpracovat v krátkém čase. Obdobné kalamity se ještě v 80. letech minulého století zpracovávaly až několik let," řekl generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. K navýšení objemu těžby ale nedošlo, kalamitní dříví spojené s orkánem Kyrill představovalo 55 procent obvyklé roční těžby. „Kromě jiného se úspěšně otestovaly také nové technologie skladování dříví pod závlahou či vakuové balení dříví," dodal Daniel Szórád.
Způsoby pěstování lesa Kyrill nezměnil. "Veškeré pěstební postupy jsou směřovány proti větrům o asi 100 kilometrů v hodině pomalejším, než byl Kyrill. Potvrdilo se však, že je žádoucí v nich pokračovat," uvedla Jouklová. Mezi hlavní principy patří pestrost lesů, tedy výsadba listnáčů a jedle, které mají meliorační a zpevňující funkce. Důležitá je i výchova lesa na počátku růstu, která stromům dá správný tvar kmene a koruny, a tím zvyšuje stabilitu porostu do budoucna.
Lesy ČR připomínají, že již dávno neplatí, že se vysazují jen smrkové monokultury. "Podíl listnáčů a jedle dosahuje při výsadbě okolo 40 procent. Větší pestrost snižuje pravděpodobnost velkoplošných rozpadů porostů," uvedla Jouklová. Nově zakládané porosty by tak měly být vůči vichřicím odolnější. "Tyto změny se samozřejmě projeví až za několik desítek let, kdy porosty dorostou do dospělosti," uvedla.
Kyrill v Lesích ČR poničil 6,05 milionu metrů krychlových dřeva, což představovalo tři čtvrtiny obvyklé roční těžby. Zalesňování holých míst začalo hned na jaře. Menší poškozené plochy se obnovily přirozeně, na zbývající bylo v roce 2007 vysazeno 20 milionů sazenic lesních dřevin, tedy přibližně třetina všech, jimiž podnik ročně zalesňoval. Došlo také k druhotnému množení kůrovců, jako po každé kalamitě podobného rozsahu. „V roce 2008 jsme zpracovali necelý milion metrů krychlových napadeného dříví," dodal Václav Lidický. Lesy České republiky během deseti let kromě obnovy státních lesů také opravily stovky lesních cest, po nichž odvozní soupravy nákladních automobilů opakovaně převážely dříví. Zalesnění holin po Kyrillovi a po následných větrných kalamitách po orkánech Emma a Ivan z roku 2008 Lesy ČR udělaly do podzimu roku 2011. Ročně v té době vysazovaly asi 60 milionů stromků, z toho asi třetinu na holiny po Kyrillovi.
Škody po orkánu Kyrill na Novohradsku.
Zalesnění po Kyrillovi (Nové Hrady, rok 2014)
NP Šumava
V letech následujících po orkánu Kyrill, který se Českou republikou prohnal před deseti lety, napadl kůrovec v Národním parku Šumava 2,6 milionu stromů. Lesníci z toho vytěžili 1,1 milionu krychlových metrů, zbytek zůstal stát nebo ležet v bezzásahových územích parku. Přesnou výši škod, které Kyrill na Šumavě způsobil, nedokážou zástupci vedení parku vyčíslit.
"Vyčíslení škod je problematické a nezabývali jsme se tím jako celkem. Je otázkou, co všechno je škodou - znehodnocené dříví, poškozené cesty, oplocenky, přezimovací obůrky, poškození obnovy, ztráta na zpeněžení dříví vlivem převažující nabídky polomového a kůrovcového dříví na poptávkou v době vrcholícího zpracování polomů a gradace kůrovců, povýrobní úpravy..." řekl náměstek ředitele šumavského parku pro lesní ekosystémy Jan Kozel.
Samotný orkán Kyrill podle odhadů poničil zhruba milion stromů. Gradace kůrovce, kterou nezpracované poškozené dříví akcelerovalo, tak způsobila v následujících pěti letech škodu téměř dvaapůlkrát větší. Z milionu stromů, které orkán zasáhl, tehdejší vedení šumavského národního parku ponechalo přibližně čtvrtinu v lesích. "Považujeme to za vyvážený kompromis, který ochránil nejcennější části území, na nichž by asanace způsobila poškození či ztrátu cenných biotopů," uvedl náměstek ředitele šumavského národního parku pro lesní ekosystém Martin Starý.
Těžba stromů poničených orkánem mohla gradaci kůrovce zpomalit. Připouští to ředitel parku Pavel Hubený. "Ale vytvořily by se labilní porostní stěny, které pak snadněji vyvrací méně silné vichřice. Tak tomu bylo i při orkánu Kyrill, jenž nebyl zdaleka nejsilnější vichřicí na Šumavě v posledních 30 letech, přesto vyvrátil velké množství stromů, a to právě hlavně na porostních stěnách po předchozí těžbě kůrovcových stromů," uvedl Hubený.
Čtěte více: Tisková zpráva Správy NP Šumava k výročí 10 let od orkánu Kyrill
Přednáška na Kvildě
18. 1. proběhne v infocentru Kvilda od 17 hodin přednáška na téma orkánu Kyrill. Přednášejícími budou ředitel NP Šumava Pavel Hubený, jeho náměstek Jan Kozel a pracovník ČHMÚ Jiří Hostýnek.
Kyrill byl na Šumavě dle ředitelů parku přirozený proces
Orkán Kyrill, který se před deseti lety přehnal přes Česko, byl jen jedním z přirozených opakujících se procesů, s nimiž si příroda umí poradit. Shodli se na tom v rozhovoru s ČTK čtyři ředitelé Národního parku Šumava, kteří se po Kyrillu v čele správy parku vystřídali. Kyrill, následné přemnožení kůrovce a zvolené postupy byly pro správce parku tvrdou zkouškou, poučením, nastavením nových postupů i zásadních otázek o smyslu parku. Výrazně také začali do postupů mluvit ekologičtí aktivisté, kteří dokonce blokovali kácení kůrovcových stromů.
V době, kdy se orkán přehnal nad ČR a v parku pokácel milion kubíků dřeva, vedl správu parku Alois Pavlíčko, čtvrt roku po Kyrillu ho vystřídal František Krejčí, po něm následoval Jan Stráský, Jiří Mánek a nyní park vede Pavel Hubený. Kromě následků orkánu a kůrovcové kalamity, se museli ředitelé parku vyrovnat i s tím, že Šumava se stala citlivým politickým tématem. Velkou roli hráli i aktivisté, kteří rozhodnutí parku napadali i u soudu. "Ekoteroristický fanatismus spojený se Šumavou tehdy dosáhl naprosto extrémních rozměrů," řekl Mánek.
Podle Krejčího a Pavlíčka nelze v národním parku příliš hovořit o způsobených škodách po orkánu, neboť hlavním posláním parku není hospodářská činnost, ale ochrana přírody. "Kyrill nám otevřel mnoho nového poznání. Správa parku byla poprvé konfrontovaná se zásadní situací a musela řešit, jestli do přírodního procesu zasáhne, nebo ne," řekl Hubený.
Podle lesního zákona se měly všechny polomy odstranit, Hubený je ale přesvědčený o tom, že to by park zničilo. Vedení tehdy rozhodlo, že část zůstane bez zásahů a polomy tam zůstanou, v části se odklidí. "Díky tomu máme vedle sebe dvě velké plochy. Víme, co se stalo, když jsme vše nechali na přírodě, i co se stalo, když jsme káceli," řekl Hubený.
Zatímco Krejčí i Pavlíčko s ním souhlasí v tom, že v parku mají být i území ponechaná zcela přírodním procesům, podle Mánka se na Šumavě při likvidaci následků Kyrillu zvolil nejhorší možný způsob. Nezpracováním části polomů se podle něj založily kůrovcové líhně rozeseté po celém parku, z nichž následně škůdce napadl další dva miliony stromů. "Byla záměrně založena obří kůrovcová kalamita a byly pro ni vytvořeny ideální podmínky. Bylo to pro Šumavu dosud to nejhorší rozhodnutí," tvrdí Mánek.
Čtěte více: Článek bývalého ředitele NP Šumava Jiřího Mánka "B2B, od Bursíka k Brabcovi"
Krejčí naopak míní, že dynamické a tvrdé období prověřilo organizační schopnosti a profesionalitu lesníků a správců parku. "Vím, že pracovníci správy tehdy obstáli," řekl. "Funguje to tak, že něco umírá, aby se mohlo zase narodit a vyvíjet. Krásně je to vidět na cyklu vývoje stromu, kdy dřevní hmota poslouží pro vývoj nového jedince a podobně," uvedl Pavlíčko. Hubený upozornil, že šíření kůrovce se zastavilo samo od sebe v zásahovém i bezzásahovém území.
S následky orkánu i kůrovce se příroda vyrovnává, shoduje se Hubený, Mánek, Krejčí i Pavlíčko. Zejména v nižších částech je obnova a přirozené zmlazení rychlé. Místa po odklizených polomech v zásahovém území navíc správci parku využili k obnovení větší druhové pestrosti stromů, upozornili ředitelé. Vysázely se tam jedle, buky, javory, jeřáby. V bezzásahovém území se o obnovu postarala sama příroda. "Přirozená obnova lesa je sama o sobě značná, asi 6000 stromů na hektar," řekl Hubený. Na mnohých místech má nyní podle Krejčího příroda daleko divočejší charakter, než měla před orkánem.
Ředitelé se také shodli na tom, že Kyrill nebyl ojedinělý úkaz. Šumava se bude muset vypořádat i s dalšími vichřicemi. Podle Hubeného udeří zhruba jednou za deset let. Kyrill polámal tolik stromů proto, že kvůli předchozí likvidaci kůrovce byly v lesích paseky a slabší porostní stěny, které náporu větru neodolaly. Hubený se obává, že vzhledem k těžbám po kalamitě, které nechaly v parku další roztroušené paseky, mlaziny a zbytky starých porostů, by mohly být následky příští silné vichřice velmi vážné. "Les je labilnější na větší ploše, než byl v před Kyrillem, a to je situace, kterou příští orkán nepochybně využije," dodal Hubený.
Škody po orkánu Kyrill na Šumavě.
Krkonošský národní park
Obnovu lesů zničených v Krkonoších před deseti lety orkánem Kyrill zařídila v rozhodující míře sama příroda. Lesníci ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) na orkánem zničených plochách zvolili přirozenou obnovu lesa. Nechali postupně vyrůst podrost, do kterého v omezené míře podsadili populace jedlí a jiných listnatých dřevin. Rozhodnutí ponechat lesy přirozenému zalesnění bylo podle ochránců správné, holiny úspěšně porostly novými lesy do pěti let po orkánu. ČTK to řekl mluvčí KRNAP Radek Drahný.
Orkán Kyrill, jehož síla na Sněžce v noci na 19. ledna 2007 dosahovala rychlosti až 216 kilometrů v hodině, poškodil v Krkonoších 88 000 metrů krychlových dřeva a zasáhl plochu 3900 hektarů. Celková těžba dřeva v lesích KRNAP kvůli kalamitě dosáhla v roce 2007 122 000 metrů krychlových dřeva. Znamenalo to nejvyšší těžbu mezi lety 1999 až 2016. Likvidace následků orkánu vyšla na téměř 43 milionů korun, z nichž 90 procent uhradily dotace od státu.
Holina po orkánu vznikla na asi 120 hektarech, na dalších téměř 600 hektarech orkán poškodil přibližně polovinu stromů. U zbývajících 3200 hektarů lesů vznikly jednotlivé polomy. Část zničeného dřeva správci parku z lesa ani neodváželi a nechali jej na místě. "Po asanaci proti kůrovci v lesích zůstalo 6590 metrů krychlových dřeva, což odpovídá ploše asi 30 hektarů," uvedl Drahný.
Správci parku dali poničeným krkonošským lesům co nejvíc prostoru pro samovolný vývoj. Doplněním jedlí a listnáčů obnovovaný les získal druhovou skladbu, která bude lépe odolávat různým přírodním živlům. Zvolená přirozená obnova lesa byla důležitá i proto, že byl zachován genofond původních lesních porostů. Správci KRNAP však připomínají, že přes prováděné změny druhové skladby krkonošských lesů nebudou tyto lesy ani v budoucnu schopné odolat orkánu takové intenzity, jakou měl Kyrill.
Dlouhodobým cílem správy KRNAP je přiblížit krkonošské lesy co nejvíce přírodnímu stavu a orkán Kyrill na tomto přístupu nic nezměnil. Již po roce 1994 se například přestalo s holosečným způsobem těžby a vysazováním smrkových monokultur. Ty jsou při vichřicích nejméně odolné, což se potvrdilo i při orkánu Kyrill.
V letech 2010 až 2014 prodělala zhruba čtvrtina lesů v Krkonoších rekonstrukci. Projekt s podporou Evropské unie za 82 milionů korun se zaměřil na rekonstrukci mladých lesů, které byly vysázeny v období takzvaných imisních těžeb. Druhovou, věkovou a prostorovou strukturu lesů ve věku do 30 let lesníci upravili téměř na 7000 hektarech. V lesích přibylo skoro 24.000 sazenic buků, jedlí, javorů, jeřábů a bříz.
Podíl smrku na druhové skladbě krkonošských lesů by měl dál klesat. V roce 2010 činil podíl smrku 78 procent a dlouhodobým cílem správců parku je v následujících asi 50 letech jeho podíl postupně snížit na 56 procent. Místo smrku by mělo přibýt hlavně buku lesního, jehož podíl by měl vzrůst z pěti na 25 procent. Větší zastoupení by měly získat i jedle bělokorá a javor klen.
Škody po orkánu Kyrill na Novohradsku.
Liberecký kraj
Jen v Libereckém kraji vyčíslily Lesy ČR škody na dříví na 50 milionů korun. "Vznikly ale i škody, které vyčíslit nelze - třeba porušení stability až rozvrácení lesních porostů, které se staly náchylnější pro různé škůdce," řekla ČTK mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Vytěžit se podle ní muselo jen v Libereckém kraji zhruba 220 000 metrů krychlových poškozeného dřeva, což představovalo v roce 2007 přes 80 procent těžby v kraji. "Největší škody byly způsobeny na Českolipsku, Ještědském hřebeni a Jablonecku," dodala. Dnes už by ale návštěvník hledal v lese poškozená místa jen s obtížemi, lesníci je osázeli novými stromy, menší plochy postupně zarostly samy.
Vysočina
Orkán Kyrill před deseti lety způsobil na Vysočině rozsáhlé polomy v lesích, kvůli jejichž odstraňování byl vyhlášen nouzový stav. Lesníci v kraji na kalamitu s odstupem let ale vzpomínají spíš kvůli tomu, že se jim kvůli přebytku dřeva na trhu zhoršil odbyt a prodejní cena. Lesní družstvo obcí v Přibyslavi mělo po orkánu na zemi kolem 20 000 metrů krychlových dřeva, od té doby v jeho lesích tolik polomů nebylo, řekl ČTK ředitel Jiří Svoboda. Vytěžená místa v lesích už zakrývá mladý porost.
"Byla to největší vichřice za novodobou existenci lesního družstva," řekl ČTK Svoboda. Družstvo obnovené v roce 1995 obhospodařuje 5700 hektarů lesa na pomezí Havlíčkobrodska a Žďárska. Objem vyvráceného dřeva odpovídal polovině těžby naplánované na celý rok. Vytěžit popadané stromy podle ředitele družstvo technicky zvládalo. Dřeva ale tehdy spadlo hodně v celé republice a jeho prodejní cena spadla o čtvrtinu.
Kyrill v lednu 2007 udeřil v několika evropských zemích. Na Vysočině vítr sílil od podvečera 18. ledna. Největší jeho náraz zaznamenali meteorologové ve Žďárských vrších, a to 144 kilometrů v hodině. Vichřice v kraji poničila majetek za stovky milionů korun, včetně budov a elektrického vedení. Kvůli lesním polomům byla Vysočina zařazena mezi čtyři kraje, v nichž byl vyhlášen nouzový stav. Veřejnost nesměla vůbec do lesů dva týdny.
Podle statistik bylo v roce 2007 na Vysočině poškozeno větrem, sněhem a námrazou 400 000 metrů krychlových dřeva. Ještě větší polomy ale byly třeba v sousedních jižních Čechách. V celé ČR šlo v součtu o devět milionů metrů krychlových dřeva.
Pro jihlavské lesy nebyl Kyrill největší kalamitou posledních let. "To třeba v roce 2013 jsme měli větší polomy z letních bouřek," řekl Václav Kodet, jednatel Správy městských lesů Jihlava. Stejně jako jiné ale podnik poškodil pokles cen dřeva po orkánu, které pak z dalších důvodů byly nízké do roku 2010.
Podle ČTK, red.
