V rezoluci se uvádí, že má-li Šumava zůstat národním parkem podle mezinárodních kritérií, musí Česká republika zajistit minimálně dvě podmínky. Jednak rozloha takzvaného bezzásahového území musí být neprodleně zvětšena na 30 procent plochy národního parku, jednak má být vytvořen v souladu s vědeckými doporučeními závazný harmonogram pro další rozšiřování území ponechaného přírodnímu vývoji na nejméně polovinu rozlohy národního parku do roku 2030.
Rezoluce se týká i sousedního národního parku Bavorský les v Německu a chráněného území Böhmerwald-Mühltäler v Rakousku, jejichž zástupce vyzývá ke spolupráci a dodržování jednotných zásad péče.
"Mezinárodní komunita vždy obdivovala příkladný závazek České republiky chránit jedinečné a globálně významné šumavské ekosystémy v tak velkém národním parku. Je však důležité, aby státy své závazky též skutečně plnily. Pro národní parky je nejlepší, pokud je chrání závazný režim v souladu s mezinárodně uznávanými normami IUCN. Dnes (6. 9. - pozn. red.) vyjádřili členové IUCN z celého světa zcela zřetelně své znepokojení nad možností realizace komerčních projektů na Šumavě, které mohou ničit přírodní hodnoty parku, a své přání, aby zde byla udržena vysoká úroveň ochrany přírody, a Šumava si tak udržela prestižní označení, které z toho plyne," řekl předseda Expertní skupiny IUCN pro divočinu a prezident WILD Foundation Vance Martin.
Audiozáznam rozhovoru s P. Kindlmannem (ČRo - Radiožurnál)
"Velice mě překvapilo, jak velký zájem projevují účastníci kongresu z celého světa o osud národního parku kdesi ve střední Evropě. Skoro každý, s kým tady mluvím, se mě ptá na Šumavu. Česká republika má ve světě pověst země, která o své přírodní bohatství řádně dbá, a cizinci proto nedokážou pochopit, proč je zrovna Šumava ve světové ochranářské obci vnímána jakožto kontroverzní území díky zprávám z misí IUCN či ze světového kongresu o divočině," uvedl P. Kindlmann.
„Bereme na vědomí doporučení světového kongresu IUCN, které se koná v těchto dnech na Havaji. Nicméně informace, které k nám z IUCN proudí, se poměrně zásadně liší. V květnu se totiž v ČR uskutečnilo zasedání Světové komise pro chráněná území, nejvyššího vědeckého orgánu IUCN pro chráněná území. Její předsedkyně Kathy MacKinnon na jednání s MŽP i ředitelem Národního parku Šumava Pavlem Hubeným jednoznačně podpořila dosavadní přístup MŽP a správy národního parku k ochraně přírody na Šumavě s tím, že odpovídá nárokům mezinárodní kategorie IUCN. O žádném dalším či okamžitém rozšiřování bezzásahového území či podmínkách nebyla s vědci z IUCN řeč. Jelikož jsou pro nás odborné informace rozhodně směrodatnější než "politické" proklamace na Honolulu, MŽP nebude reflektovat přijatou rezoluci, kterých řídící orgány IUCN přijaly v posledních dnech desítky najednou. V Poslanecké sněmovně čeká na hlasování ve 3. čtení novela zákona o ochraně přírody a krajiny a její znění, které počítá se zachováním současného rozsahu bezzásahových zón minimálně do roku 2035, dává přírodě možnost si s bezzásahovými plochami poradit sama. Pokud bude její vývoj příznivý, můžeme se za 15 let bavit o možném rozšíření bezzásahových zón. Ani politici ani neziskové organizace by neměli přikazovat přírodě, jak se má chovat," uvedl k rezoluci ministr životního prostředí Richard Brabec.
Více informací o vyjádření MŽP zde:
Brabec: Péče o NP Šumava i rozsah bezzásahovosti jsou dostatečné (ČTK)
Bezzásahové zóny se v současnosti nacházejí na 23 procentech území šumavského parku. Dalších pět procent spadá pod tento režim částečně, jelikož se v nich zasahuje pouze způsobem, který neovlivní ekosystém. Podle ředitele NP Šumava Pavla Hubeného park projednává nový plán péče, který by zvýšil počet bezzásahových ploch o 22 procent. "Cílíme k tomu, aby bylo po roce 2030 možné mít v NP Šumava přírodní procesy na více jak 50% jeho rozlohy," uvedl Hubený. To podle vyjádření Správy NP Šumava k rezoluci IUCN znamená, že v současné době není možné jasně říci, jak bude vypadat bezzásahovost na území Národního parku Šumava po roce 2030. Aktuálně se totiž projednávají dva zásadní dokumenty, které vývoj na Šumavě ovlivní – plán péče a novela zákona o ochraně přírody číslo 114. Na novelu bude navazovat projednávání nové zonace, která by měla po dobu patnácti let zachovávat současnou rozlohu bezzásahového území. Až teprve po této době se vyhodnotí probíhající přírodní procesy v nejcennějších územích a bude se rozhodovat, zdali rozšiřovat bezzásahové území a na jaké ploše.
Národní park Šumava vznikl v roce 1991 vyčleněním z největší chráněné krajinné oblasti (CHKO) tehdejšího Československa - CHKO Šumava, zřízené v roce 1963 na rozloze 1630 kilometrů čtverečních. NP Šumava má rozlohu 680 kilometrů čtverečních a je největším ze čtyř českých národních parků.
red.
Komentáře
Ještě dlouho poté si ale plete xylofágní (dřevožravý) a kambiofágní (kambiožravý) hmyz, když o kůrovci tvrdí, že žere dřevo, což je pravda stejně tak, jako že koza žere maso (viz článek v časopisu Živa).
Ovšem média potřebují konflikt a alespoň zdánlivý boj za naše práva nebo např. práva naší přírody. Pravda ale zcela jistě nebude tak jasně na straně pana Kindlmanna, který měl akci na Havajských ostrovech a následující politickou proklamaci pravděpodobně dopředu pečlivě promyšlenou a připravenou (asi mu přijde, že se o něm málo píše).