Zobrazení položek podle značky: Smrk

Výchovné zásahy ve smrkových mlazinách v oblastech současného chronického chřadnutí smrku považují odborníci na pěstování lesa za více, než vhodné. Vyplývá to z jejich šetření v lesích severní Moravy, tedy v místech, kde chřadnou smrky všech věkových tříd bez ohledu na způsob jejich založení (přirozenou nebo umělou obnovou).

V České republice postupně klesá výměra smrkových lesů, za posledních 15 let přibližně o 3,5 %, tedy asi o necelých 82 000 ha, což představuje území o rozloze 1,75násobku rozlohy Prahy. Naopak stoupá rozloha smíšených a bukových lesů. Přesto smrk zůstává naší hlavní dřevinou a je nezbytné věnovat mu velkou pozornost a řádnou péči, a to i kvůli problémům, které provázejí jeho chřadnutí v některých regionech republiky v důsledku klimatických výkyvů.

Adaptace na změnu klimatu je v současnosti velmi aktuálním tématem a přirozeně se nevyhýbá ani lesnímu hospodářství, které na měnící se podmínky životního prostředí musí účinně reagovat. Proto vědečtí pracovníci z České zemědělské univerzity v Praze, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. a Vojenských lesů a statků, s. p. zpracovali metodické postupy, které se věnují adaptaci smrkových porostů na změnu klimatu s cílem snížení škod a podpory produkční funkce.

Jako rámcový podklad pro poskytování podpory pro obnovu porostů kalamitně poškozených suchem slouží mapy, které zpracoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Mapy ohrožení smrkových porostů vznikly na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Každým rokem budou aktualizovány.

Redakce Lesnické práce se v listopadu 2016 vydala za Milanem Pospíšilem, vedoucím lesní správy Bruntál Lesů ČR, která je aktuálně zřejmě tou nejpostiženější v celé republice, co se týče chřadnutí smrkových porostů. Vzal nás na lokality, kde už došlo k velkoplošnému rozpadu porostů, a pohled to byl vskutku depresivní. Místní lesníci ale nepropadají beznaději, v budoucí obnově lesů vidí pro lesnictví velkou příležitost. Jak ale říká Milan Pospíšil, bez větší pokory k přírodě to nepůjde.

Jakou roli hrají ve formování horského smrkového lesa klimatické podmínky, historie porostů ve formě přirozených narušení nebo vlivu člověka, umístění svahu na sever či na jih nebo nadmořská výška? Vlivem těchto faktorů na horské smrčiny v centrální části Hrubého Jeseníku (NPR Praděd, CHKO Jeseníky) se zabývali odborníci z České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty lesnické a dřevařské. Výsledky zkoumání prostorové struktury přirozené horské smrčiny v závislosti na věku, nadmořské výšce a expozici, publikovali v nejnovějším vydání Zpráv lesnického výzkumu.

Německá nadace Dr. Silvia Wodarze zvolila smrk ztepilý (Picea abies) stromem roku 2017. Německým kuratoriem tak byla poprvé "oceněna" nejdůležitější hospodářská dřevina střední Evropy.

V souvislosti s klimatickými změnami se i lesnický výzkum intenzívně zaměřuje na hrozící suchá období. Mimořádně významné z hlediska oteplování může obecně být přerozdělení vody v půdním profilu kořenovým systémem některých dřevin („hydraulic lift"), z něhož mohou současně profitovat některé dřeviny jiné, včetně přízemní vegetace.

Úroda smrkových šišek byla loni a předloni v České republice mimořádně vysoká. Semenářský závod státního podniku Lesy České republiky (LČR) v Týništi nad Orlicí díky tomu bude mít zásobu smrkových semen na téměř deset let dopředu. Lesníci budou mít co sázet, i kdyby úroda šišek byla v následujících letech nulová. Řekla to ředitelka závodu Zuzana Neznajová.