|
Klíčové pasáže pro oblast lesnictví z Akčního plánu pro biomasu na období 2012-2020
Potenciál energeticky využitelné lesní dendromasy
Průměrný roční objem těžby dřeva v ČR za posledních 10 let činil 15,9 mil. m3. Ovšem v těchto deseti letech došlo k výraznému vývoji využití dříví pro výrobu energie.
a) Energetický potenciál palivového dříví není z hlediska průmyslového využití významný. Většina tohoto dodaného palivového dříví je dodávána domácnostem. Jen okrajově se stává, že je palivové dříví dále štěpkováno a dodáváno k dalšímu energetické využití ve zhruba odhadnutém energetickém potenciálu 0,5–0,6 PJ.
b) Energetický potenciál využití palivového dříví v domácnostech lze odhadnout na 18 PJ. Tento potenciál však není započten do celkového využitelného potenciálu dendromasy z důvodu priority ponechání palivového dříví pro domácnosti.
c) Energetický potenciál LTZ využitelný pro energetické účely po přepočtu podle podílu LTZ na celkové vytěžené dendromase (odvozeno z přepočtu hmoty hroubí na hmotu stromovou, FRA 2005), podle metodiky ÚHÚL (přijatelné riziko a podmíněně přijatelné riziko, technologické možnosti sběru,…) při optimálních (při využití technicky, ekologicky a ekonomicky vhodných technologií) by mohl dosahovat až 11,5 až 14,4 PJ, při přepočtené roční produkci 1,38 mil. m3. Ovšem podle závěrů a doporučení citované studie ÚHÚL doporučujeme pro stanovení trvale udržitelného ročního objemu využít ekvivalent ve výši 4,8 PJ odpovídající ročnímu objemu sběru LTZ na PUPFL ČR. Vzhledem k tomu, že odhad ČSÚ pro rok 2010 činil 1,1 mil. m3 , lze se domnívat, že lesní štěpka je v současné době vyráběna i ze zdrojů těžené dendromasy i mimo PUPFL (údržba mimolesní zeleně – městská, dočasně nevyužívané plochy, údržba doprovodné zeleně podél komunikací, vodních toků a vodních ploch, vynětí PUPFL aj.). Tyto vedlejší TZ nejsou však v současné výši trvale využitelné, neboť nyní dochází stále k využití potenciálu 50–70 let „zanedbané“ údržby této stromové vegetace nebo zemědělských a ostatních ploch.
d) Energetický potenciál kůry lesních dřevin činil po přepočtu 9–12,8 PJ, ovšem zdaleka ne všechna kůra z ročního objemu 1,60 mil. m3 je v současnosti využívána pro energetické účely, proto lze odhadnout reálný energetický potenciál v rozmezí 4–6 PJ.
e) Energetický potenciál odpadu z pilařské výroby by teoreticky mohl činit až 21,8 PJ. Ovšem významný podíl tohoto odpadu je dále využit v dřevařských provozovnách, kde je dále využíván k řadě účelů. Po přepočtu lze odhadnout, že reálný potenciál tohoto odpadu činil cca. 8-10 PJ.
e) Energetický potenciál využití odpadů z dalšího zpracování dřeva lze odhadnout v úrovni 9 PJ.
Celkový odhad energetického potenciálu lesní dendromasy lze odhadnout v rozmezí 44,3 až 48,4 PJ, ovšem po odečtení potenciálu palivového dřeva (spalovaného v domácnostech) vypočteného podle výkazu dodávek palivového dříví, činí tento roční potenciál 26,3 – 30,4 PJ. Na rozdíl od zemědělské výroby lze tento potenciál považovat za více méně stabilní až do roku 2020. Výše uvedené hodnoty jsou uvedeny v tabulce.
Potenciál energeticky využitelné lesní dendromasy. Zdroj: MZe
Závěry a doporučení pro zemědělství a lesnictví
Závěry:
1. Z celkové výměry zemědělské půdy v ČR 3 480 tis. ha je při zajištění 100% potravinové soběstačnosti k dispozici pro jiné využití včetně energetického, teoreticky celkem maximálně 1160 tis.ha až 1 508 tis. ha. S přihlédnutím k agrotechnickým, klimatickým, environmentálním a sezónním vlivům stanovil APB maximální možnou disponibilní plochu pro energetické využití ve výši 1 120 tis. ha. Tato plocha zahrnuje ornou půdu a rovněž TTP.
2. Disponibilní zemědělský a lesní potenciál pro produkci biomasy představuje důležitý předpoklad pro příspěvek biomasy k dosažení národního cíle podílu OZE (13,5%) na hrubé energetické spotřebě v roce 2020.
3. Rostoucí převis poptávky po zemědělské a lesnické dendromase (obzvláště, co se týká zbytkové lesní dendromasy) vytváří potřebu rozšířit současnou výrobu této biomasy. Hlavním dosud omezeně využívaným zdrojem je především zbytková zemědělská biomasa z rostlinné produkce, cíleně pěstované plodiny a ve vhodných oblastech i RRD.
4. Uplatněním principu efektivnosti při výrobě zemědělské biomasy APB zohledňuje produktivitu a nákladovost této produkce s doporučením prioritních oblastí. Přednostně je doporučeno využití zbytkové biomasy (např. obilná a řepková sláma) a ve specifických podmínkách cíleně pěstované biomasy a RRD. V oblasti pěstování biomasy pro biokapaliny vstupuje do popředí především role cukrovky.
5. Pro využití biomasy v plynné formě (BPS) je třeba na orné půdě podpořit využití pícnin na úkor kukuřice a zároveň zachovat přijatelný poměr mezi cíleně pěstovanou biomasou a zbytkovou biomasou (včetně odpadů živočišné výroby)na úrovni minimálně 30%.
6. Lokální charakter pěstování zemědělské a lesní biomasy předurčuje vzhledem k nákladovosti a výrazným ekonomickým přínosům především její decentralizované (lokální) využívání.
7. Je žádoucí vytvořit předpoklady, aby požadované zajištění potravinové soběstačnosti státu (komodity, množství, cena) nebyla negativně ovlivněna očekávanými rostoucími tlaky na výrobu biomasy na zemědělské půdě.
8. Rozpětí zvolených scénářů potravinové soběstačnosti (70%, 100%, 130%) vytváří prostor pro flexibilní přizpůsobení možným budoucím změnám. Toto strategické zemědělsko-energetické propojení vytváří i potřebný prostor pro případné krizové situace v obou sektorech.
9. Díky průměrnému objemu ročních těžeb v lesích obhospodařovaných na území ČR lze dlouhodobě počítat s roční produkcí LTZ v objemu 504 tis. m3/1 rok. Toto množství odpovídá míře přijatelného a podmíněně přijatelného rizika pro zachování produkčních i mimoprodukčních funkcí lesa (včetně požadavků orgánů ochrany přírody). Toto množství neodpovídá současné poptávce po lesní štěpce pro energetické využití.
Doporučení:
1. Podmínit plošné dotace do zemědělství v budoucnu tím, že budou v případě plodin pěstovaných na orné půdě účelně využívány části vedlejších produktů, tj. u obilovin a olejnin sláma a zbytky po čištění obilí, v určitém % pro energetické účely (aby však nebyly porušeny zásady správné zemědělské praxe, tj. přednostní pokrytí potřeb obnovy produkční schopnosti půdy a případného využití pro ŽV).
2. V případě TTP podmínit poskytované dotace využitím sklizené hmoty k dalšímu účelům, tj. jako krmivo nebo jako surovinový vstup nebo palivo do energetických zdrojů.(např. BPS, výroba pelet).
3. Přednostně využívat zbytkovou zemědělskou biomasu v lokální komunální sféře (zbytkovou slámu, výpalky, plevy, exkrementy hospodářských zvířat) a podpořit tak v ČR „lokální energetiku“ se zaměřením na vyrovnanou bilanci lokální výroby a spotřeby energií.
4. Podpořit zakládání plantáží RRD v záplavových územích řek či v oblastech realizovaných suchých polderů.
5. Využít připravované nové Společné zemědělské politiky EU k nastavení, které umožní další rozvoj pěstování a využití biomasy pro energetické účely.
6. Podpořit rozvoj pěstování pícnin na orné půdě, jako náhradu za kukuřici, která představuje riziko zejména s ohledem na erozi půdy.
7. Zefektivnit využití potenciálu méně příznivých zemědělských oblastí (LFA) pro „bioenergetiku“ “ při zachování ekologických hodnot těchto území.
8. Umožnit pěstování víceletých bylin pro energetické účely v rámci „ekologicky zaměřených oblastí“, které nově zavádí připra V oblasti lesnictví formou osvěty a školení motivovat lesní hospodáře k zásadnímu omezení pálení LTZ přímo v lesních porostech, seznámit je s možností dalšího využití LTZ pro energetické využití v intencích přijatelného a podmíněně přijatelného rizika.
10. Motivovat lesnický výzkum a výrobce lesních mechanizačních prostředků k propagaci a vývoji ekonomicky, technologicky i ekonomicky přijatelných technologií pro sběr, soustřeďování, přibližování a dopravu LTZ v podmínkách ČR.
11. Doporučit zavedení nové kategorie popisu lesních porostů v ČR v hospodářské knize, která bude charakterizovat míru rizika sběru LTZ.
12. Doporučit ČSÚ opakování statistického šetření v oblasti spalování dendromasy v domácnostech v ČR dle jejího původu (šetření ENERGO).
LTZ = Lesní těžební zbytky
APB = Akční plán pro biomasu
OZE = Obnovitelné zdroje energie
TPP = Trvalý travní porost
RRD = Rychle rostoucí dřeviny
BSP = Bioplynová stanice
LFA = Less-favoured areas = méně příznivé zemědělské oblasti
|
