Vojenské lesy a statky jsou atraktivním zaměstnavatelem

Řízení divize

– V rámci VLS proběhla v roce 2011 personální výměna na pozicích ředitelů divizí VLS. Ve funkci ředitele divize Plumlov jste nahradil Petra Švadlenu, který odešel na divizi Hořovice, kde nahradil Luďka Velena, který odešel na ředitelství na divizi zemědělské výroby. Výměna proběhla i na jiných divizích, jsou takové výměny na pozici ředitelů standardní, resp. sledují nějaký cíl? (například aby se nevytvořily v rámci divize dlouhodobé vazby?)

Byť to vypadá jako velký třesk, tímto opatřením se mimo jiné vyšlo vstříc části stávajících ředitelů, protože se díky změně působiště přiblížili svému trvalému bydlišti, já konkrétně k Olomouci. Myslím si, že výměna prospěje nejenom lidem, vztahům, ale i firmě. Každý má nějaké vidění světa a názor na řešení divizního detailu, příchod do nového prostředí s sebou přirozeně přináší i nový impuls a tříbení názorů na řešení problémů.

– Jak často by se podle vás měli ředitelé divizí měnit?

Pro firmu považuji za prospěšné na této úrovni řízení k obměnám přistupovat, zda po 7 či 10 letech není rozhodující. Mohlo by se to stát, dle mého názoru, i standardem. Na úrovni vedoucích lesních správ a lesníků si naopak myslím, že je výhodou, pokud je jim umožněno dlouhodobé působení v jedné lokalitě s ohledem na možnost smysluplně a s perspektivou ovlivňovat vývoj lesa.

– Do funkce ředitele divize Plumlov jste nastoupil z pozice výrobního náměstka vojenských lesů, byla to pro vás velká změna?

Ne. Divizi jsem částečně znal, z pohledu práce se to změnilo v číslech – podniková čísla jsem vyměnil za divizní.

– A změna v oblasti řízení zaměstnanců?

Taktéž ne. To nemohl asi zažít ani jiný ředitel divize v rámci provedených změn, protože firma je kompaktní, personál se nechová na jiné divizi výrazně jinak. U VLS pracujeme v režimu loajality a slušnosti.

– Jaké cíle jste si při nástupu vytyčil?

Vzhledem k druhové skladbě lesních porostů je Plumlov druhá „nejchudší“ lesní divize v rámci firmy. Vlivem této skutečnosti byla řada optimalizačních kroků provedena již za působení mých předchůdců. Z pohledu ekonomické efektivity je nutné hospodaření udržet v černých číslech, což se díky cenám dříví daří. V budoucnu to ale může být problém, proto řešíme, co divize pro svou činnost nepotřebuje, co je nesystémové.

To hlavní k řešení je bytové hospodářství. V současné době připravujeme prodej 20 nemovitostí, v 15 z nich bydlí náš personál, v 5 jsou cizí nájemníci. Atraktivita bydlení se pro nájemníky snižuje s tím, jak se průběžně zvyšuje nájemné. Při splátkách čím dále vyššího nájemného přichází samozřejmě na pořad otázka, zda by nebylo účelnější splácet na dotčenou nemovitost vlastní hypotéku. Pozoruji, že zájem personálu o bydlení ve služebních bytech se stává, zejména z důvodu výše uvedeného, minulostí. Až pracovníci, kterým nemovitosti prodáme, časem odejdou do důchodu, jsem přesvědčen, že při atraktivitě zaměstnání u VLS se vždy v regionu najde dostatek kvalitních zájemců o profesi lesních. Riziko, že by budoucí lesníci museli za prací dojíždět na větší vzdálenosti, považuji za bezpředmětné.

V r. 2013 máme v plánu provést rekonstrukci objektu lesní správy Rychtářov, dále předpokládáme v září příštího roku přemístění ředitelství divize z Plumlova do rekonstruovaného objektu v Žárovicích.

– Současný objekt se bude prodávat?

O objekt má předběžný zájem město Plumlov, které má vizi, že zde, za předpokladu získání dotace, vybuduje startovací byty pro mladé rodiny. VLS ale Plumlov neopustí, Žárovice jsou součástí správního území města.

Charakteristika majetku

– Můžete ve stručnosti spravovaný majetek charakterizovat?

Divize Plumlov obhospodařuje převážně lesní pozemky Drahanské vrchoviny, PLO 30. Severní část území je charakteristická hluboce zaříznutými žleby se smrkovými a bukovými porosty ve vyšších polohách a pestrou paletou listnáčů v údolí. V jižní části dominují borové lesy. Rozloha majetku je 17 840 ha, z toho lesní pozemky zaujímají 17 328 ha. Majetek se nachází v nadmořské výšce od 250 do 650 m nad mořem, převažuje 3. a 4. LVS. Druhové složení je poměrně pestré, současné zastoupení dřevin je SM 35 %, BO 13 %, MD 8 %, JD 2 %, BK 18 %, DB 12 %, HB 5 %, BR 3 %, ostatní listnaté 4 %. Věková struktura je částečně odchýlena od normálního rozdělení, více je zastoupena I. věková třída. Na prudkých svazích a exponovaných stanovištích je vyšší podíl porostů nad 140 let, které jsou však většinou již rozpracovány obnovními prvky. V současnosti děláme analýzu těžebních možností divize do roku 2050. Prostor pro navýšení těžeb v budoucím období není příliš velký a tržby z prodeje dříví jsou přitom pro ekonomiku divize rozhodující.

– Jaký je důvod vysokého podílu I. věkové třídy?

Koncem 80. a v polovině 90. let postihly území kalamity, zejména ve smrku na lesní správě Myslejovice. Jednalo se zejména o smrkové porosty na nevhodných stanovištích.

– Jakou výměru zaujímají tyto porosty na nevhodných stanovištích a jak s nimi pracujete?

Porosty zaujímají přibližně třetinu rozlohy lesní správy Myslejovice. Většinu obnovy realizujeme zejména listnatými dřevinami, částečně pak borovicí. Borovice je tržně zajímavější, v našich podmínkách je však náchylná na škody sněhem. V některých případech jsme museli přistoupit v důsledku rozvrácení mladých borových porostů k opakované obnově.

– V přirozené skladbě měla v minulosti významné zastoupení jedle (35 %). Od 30. let 20. století je na ústupu, jako hlavní problém se na území divize uvádí napadení jedle obalečem dubovým. Daří se trend úbytku jedle zvrátit?

Jedle se zde úspěšně zmlazuje a pracujeme s ní. Osobně si myslím, že jedle je tu více, než je uvedeno v LHP.

Jaký je podíl nahodilých těžeb?

Kolem 20–30 %, loni to bylo necelých 22 %. Z průměrného ročního podílu nahodilé těžby připadá cca 55 % na škody větrem, 15 % suchem, 7 % kůrovcem, 5 % sněhem a dále václavkou, tracheomykozou dubů, chřadnutí jasanů. V roce 2008 na LHC Slavkov došlo ke gradaci bekyně velkohlavé, v současnosti je již v základním stavu, na majetku naštěstí nezpůsobila vážnější škody.

– Armáda plánuje zmenšit vojenský újezd Březina na Vyškovsku o pět procent a pozemky vrátit restituentům. Zmenšení se bude týkat především východní části výcvikového prostoru. Co bude uvedené znamenat pro divizi Plumlov?

Co se týká hospodaření, tak se nás optimalizace vojenského újezdu Březina v podstatě nedotkne. Z okrajového území újezdu budou vyčleněny tři hájenky – Osina, Křenůvky a Pulkava. Zmenšení území vojenského újezdu o 5 % se týká posunu hranice újezdu mimo již restituovaný majetek Dr. Belcrediho o výměře cca 750 ha a tím uvedení stavu do souladu se zákonem o obraně státu.

– V Olomouckém kraji měl na celý region velký vliv rod Liechtensteinů. Jak se rod zapsal do lesnického hospodaření regionu (lze vysledovat pozůstatky lesnického hospodaření – změna druhové skladby, rozdělení lesa, vlečky apod.)?

Dochovalo se označení jednotek prostorového rozdělení lesa, které je dodnes v lese vidět. Jedná se o dřevěné trámy s číselným označením oddělení. V současnosti řešíme, jak toto označení obnovit. Lichtenštejnové vlastnili severní polovinu území, jih patřil arcibiskupství olomouckému. Lichtensteinové byli v rámci limitujících přírodních podmínek dobří hospodáři.

– Když část území patřilo arcibiskupství, dotknou se vás nějak církevní restituce?

Předpokládáme, že ne, protože církevní majetek byl ve 30. letech minulého století majetkoprávně vypořádán. Pokud církevní restituce proběhnou, VLS zřejmě nebudou ze zákona povinnou osobou.

Organizační struktura a oblasti výroby

– Jaká je organizační struktura divize?

Divize Plumlov je organizačně členěna na tři lesní správy – Myslejovice, Žárovice a Rychtářov, a správu služeb Plumlov. Lesní správa Myslejovice zajišťuje, až na drobné výjimky, činnosti na všech odloučených celcích – Slavkov, Ketkovice a Borohrádek. K 31. 12. 2011 měla divize průměrný přepočtený počet zaměstnanců 140, z toho 41 THP. V pěstební činnosti je zaměstnáno 25 osob, v těžbě a přibližování 48, 7 osob pracuje na pozicích řidiči a strojníci, pěstební služby a služby pro armádu zajištuje 7 osob, ostatní služby 13 osob.

– Důležitou součástí divize je správa služeb Plumlov, můžete ve stručnosti představit její činnost?

Správa služeb divize Plumlov zajišťuje obslužné procesy pro lesní správy, zjednodušeně řečeno vše, co by lesní správy zbytečně zatěžovalo nebo vedlo k duplicitnímu řešení. Zajišťuje centrální nákup, certifikace, revize, autoprovoz včetně přepravy dříví 2 vlastními odvozními soupravami, nasazení pěstební mechanizace (frézy, zalesňovací stroje, aplikace pesticidů), zimní údržbu, běžné opravy lesních cest, veškeré zakázky pro armádu včetně asanačních a rekultivačních. Správa služeb je i garantem dodržování postupů dle zákona o veřejných zakázkách a obchodního řádu VLS.

– Kterým oblastem výroby se podnik věnuje a jak se jednotlivé činnosti podílejí na příjmech?

Z celkových výnosů 170 mil. Kč za rok 2011 tvořila těžební činnost 82 %, 1,5 % myslivost, 4 % práce pro AČR, bytové hospodářství 1 %, prodej majetku 3 % a ostatní služby 8,5 %.

Dále hospodaříme na 22 ha rybníků. Jedná se o doplňkovou činnost. Zemědělství je také okrajová záležitost, ze zemědělské plochy 80–90 hektarů využíváme 60 ha, zbytek jsou políčka pro zvěř.  Divize dále provádí pro ministerstvo obrany správu drobných vodních toků o délce 155 km.

– Jaké zkušenosti máte s dotacemi?

Máme pozitivní zkušenost se získáváním dotačních prostředků z fondů Evropské unie. V roce 2009-2011 se nám podařilo realizovat tři projekty v oblasti preventivních protipovodňových opatření na vodních tocích, kde docházelo k pravidelným škodám na pozemcích majetku VLS (celková dotace 5 090 000 Kč). V letošním roce jsme v této oblasti získali dotaci 10 milionů korun. Dále se nám podařilo získat dotaci 962 000 korun na podporu biodiverzity v regionálních a nadregionálních prvcích ÚSES (biocentra), která se na našem území nacházejí. Obdobný projekt máme podaný u státního fondu ŽP i pro letošní rok. V roce 2011 jsme dále získali dotaci z programu péče o krajinu (108 000 Kč) na managementy významných lokalit z důvodu ochrany přírody a dotace na zemědělskou činnost – údržba lučních porostů (celkem 500 000 Kč).

Lesnické hospodaření

– Práci zadáváte přes dynamický nákupní systém, jak velkou část takto zadáváte?

Zajištění činností je rozloženo 60 % dodavatelsky a 40 vlastními kapacitami. Z uvedených 60 % tvoří část smlouvy víceleté a část DNS. Víceleté smlouvy (na 3–4 roky) zahrnují přepravu dříví a harvestorovou těžbu v ročním objemu cca 20 tis. m3. S DNS máme již víceletou, vesměs pozitivní zkušenost, zadávání prací probíhá převážně v kvartálních intervalech. Firmy si na elektronický způsob zadávání formou DNS zvykly. V počátcích fungování DNS byl pro část živnostníků největší problém s pořízením a použitím elektronického podpisu.

– Odráží se druhové složení na prodeji a zpeněžení dříví?

Vše má svého kupce. Prodej dříví u divize probíhá stejně jako u ostatních divizí. 2/3 disponibilního dříví jsou obchodovány formou rámcových smluv s velkými odběrateli, 10 % dříví je realizováno prostřednictvím veřejných trhů, tzn. burzy, elektronické aukce a prodejem na P. Zbytek dříví je určen pro regionální zpracovatele na střední Moravě. V regionu žádného dominantního zpracovatele nemáme, jedná se o malé provozy. Místní firmy mají jistotu, že dříví od nás dostanou. Samozřejmě průměrné zpeněžení máme vzhledem k vyššímu podílu listnatých sortimentů nižší než divize s převahou smrku.

– Jaký objem těžebních zbytků je určen k prodeji?

Prodej těžebních zbytků je u divize realizován v objemu přibližně 6 000 prm prodané energetické štěpky, těžební zbytky jsou na základě výběrového řízení nabízeny převážně na lokalitě P. Vyvážení těžebních zbytků na OM vlastními kapacitami činí asi 10 % z celkově obchodovaného objemu.

V regionu je velký tlak na samovýrobu. Za loňský rok přišlo 1 560 žádostí o samovýrobu, uspokojeno bylo 1 420. Zdaleka se nejedná o prodej hroubí, ale převážně o zbytky po těžbě. Samovýroba nám zlevňuje následné činnosti před obnovou porostů, v důsledku toho proto máme malý objem hmoty vhodné pro štěpkování. Aby se zamezilo případným krádežím, je povoleno vozit samovýrobu pouze ve středu a v sobotu. Dále bylo nutné v rámci vojenského prostoru nainstalovat dalších 40 závor. Tlak na les je v tomto ohledu extrémní.

– Jaké těžební technologie s ohledem na členitost terénu a dřevinnou skladbu využíváte?

Roční těžba dříví je 100-110 000 m³ dříví. Harvestory těží 20 000 ročně. Ve svažitých terénech na Žárovicku využíváme lanovky – cca 6 000 m³ ročně. Zbylá část se těží motomanuálně s využitím UKT. Dále v režii provozujeme 2 malé vyvážecí soupravy. Nasazení koní je okrajová záležitost, převážně v kombinaci s traktorem na obtížnějších pracovištích.

– A převládající metoda těžby?

Převážně všechno sortimentní metodou. Nemáme zpevněné manipulační plochy ani sklady. Dříve zde byly manipulační sklady v Prostějově a ve Vyškově, oba byly v minulosti zrušeny. Zrušení manipulačních skladů vnímám pozitivně, divize se naučila fungovat bez nich. Vzhledem k omezenému potenciálu tržeb za dříví vlivem přírodních podmínek byla divize nucena velmi operativně řešit nezbytnost snižování výrobních nákladů.

– Jak zajišťujete dopravu dříví?

Provozujeme dvě odvozní soupravy v rámci regionu, zbytek je zajištěn formou víceleté smlouvy s firmou RM FOREST. Část odběratelů si vozí dříví vlastními dopravními kapacitami, respektive nasmlouvanými kapacitami.

– Část dříví vagónujete, jakého množství se to týká?

V současné době 14 %. Týká se to dodávek rakouským zpracovatelům Lenzing a Maresch.

– Můžete přiblížit pěstební činnost?

Zalesňujeme 150-180 hektarů, z toho 20 % tvoří přirozená obnova. Potenciál je tu vyšší, problém je však v podílu nahodilých těžeb. Přesto předpokládáme podíl přirozené obnovy nadále zvyšovat. Ostatní hlavní výkony pěstební činnosti: ošetřování kultur proti buřeni: 890 ha, z toho 530 ha chemicky (270 ha zajišťuje správa služeb); ochrana kultur proti zvěři: 680 ha; prořezávky: 370 ha. Celkový objem pěstební činnosti ročně činí cca 21 mil. Kč. V rámci firmy zajišťujeme největší podíl výkonů s využitím pesticidů.

– Při zalesňování využíváte rýhovací zalesňovací stroj, podle jakých kritérií se rozhodujete o jeho použití?

Používáme ho podle požadavků lesních správ. Máme tři rýhovací zalesňovací stroje, letos jsou v provozu dva. Provoz zajišťuje správa služeb a vedoucí lesních správ využití zvažují zejména z pohledu ekonomického. Mají na výběr buď použít stroj od správy služeb za určité náklady, nebo využít DNS zase s určitými náklady a riziky. Správa služeb provádí zalesnění holin kompletně včetně doplnění sazenic na ploše. Osobně jsem zastáncem mechanizovaného zalesňování. Míra nezdaru je jednoznačně nižší než u ručního zalesňování.

Myslivecké hospodaření

– Představte prosím myslivecké hospodaření. U Podivic jste v roce 2002 nainstalovali elektrický ohradník, který odděluje pole od lesního porostu kvůli škodám černé zvěře. Jaký je současný stav černé zvěře a využili jste zmíněný způsob ochrany i na jiném místě?

Myslivecky hospodaříme s dvěma režijními honitbami – Březina, 17 683 ha, a Bílý Vlk, 1 290 ha. Na odloučených lokalitách, kde VLS nemá majoritu k vytvoření vlastní honitby, jsou pozemky VLS přičleňovány za úplatu k honitbám honebních společenstev. Je tu jelení, srnčí, daňčí, mufloní a černá. Ze severu k nám migruje zvěř sičí, což nás trochu znervózňuje, personál je motivovaný k jeho odstřelu. Myslivost je na přijatelné úrovni a nepředstavuje pro personál extrémní zátěž. Roční lov je cca 200 ks jelení zvěře, 500 ks srnčí, 25 ks daňčí, 500-800 černé zvěře, 15 ks mufloní a víceméně náhodně 1-2 siky. Drobná zvěř není lovena. Co se týče černé zvěře, stavy se nám podařilo snížit. U Podivic jsou zemědělské pozemky obklopeny lesem. Jako účinné opatření proti škodám zvěří se nám osvědčil nainstalovaný ohradník s minimálními provozními náklady.

– A škody spárkatou zvěří na listnatých dřevinách?

Stavy spárkaté zvěře se hodně redukovaly již před lety, kdy divize dostala sankci od ČIŽP. V mladších smrkových porostech akcentujeme provádění intenzivních výchovných zásahů. U listnatých dřevin při počtu jedinců v přirozené obnově nejsou škody zvěří problém. Riziko škod dále snižujeme příměsí listnáčů v řadách bez nutnosti jejich oplocování. Vlastní oplocování kultur provádíme ročně v rozsahu cca 10 km, realizujeme 680 ha nátěrů kultur repelenty a 10 ha ochrany proti ohryzu a loupání.

Osvětové akce

– Nedílnou součástí každé divize je i práce s veřejností, můžete uvést nejvýznamnější akce, které jsou určeny pro širokou či odbornou veřejnost a propagují práci divize či mají osvětový charakter?

Standardně spolupracujeme se školami v okolí, jednou za dva roky pro ně pořádáme lesnický den. Pro školy je připravena po dohodě s armádou ukázka vojenské techniky, lesnické techniky včetně harvestorů, odvozní souprava, ukázka dřevin, dřev, přednášky k tématu. Školy nás kontaktují pro zajištění samostatných přednášek. Úspěšně spolupracujeme s místním sdružením Hořepník, které je v ochraně přírody velmi zdatné.

Děkuji za rozhovor (3. 4. 2012)

Petra Kulhanová