Na tuto oblast se zaměřili vědci z VÚLHM, v. v. i. a v časopise Zprávy lesnického výzkumu prezentovali výsledky své práce v článku „Zhodnocení růstu proveniencí smrku ztepilého na Jesenicku a v Krušných horách ve věku 46 a 45 let". Cílem jejich práce bylo předložit hodnocení růstu a vitality vybraných domácích a zahraničních proveniencí smrku ztepilého, ověřovaných na třech výzkumných plochách na severní Moravě a v Krušných horách přibližně v polovině mýtního věku.
Smrk ztepilý je v České republice původní dřevinou s přirozeným výskytem v horských a podhorských polohách. Přirozeně zde rostl v klimaxových horských smrčinách, v podhůří pak jako příměs smíšených lesů. V nižších nadmořských výškách se vyskytoval pouze podél toků, v chladných kotlinách, inverzních roklích a na rašelinných a podmáčených půdách.
Výzkumníci hodnotili experimentální plochy založené v 70. letech 20. století v tehdejším Československu. V té době se jednalo o velký výzkumný úkol „Šlechtění vybraných lesních dřevin (smrk, douglaska) a zakládání semenných plantáží". Cílem střednědobého výzkumu koncipovaného na 40–50 let bylo identifikovat pomocí hromadné selekce vhodné provenience pro různé vegetační stupně a pro poměry tehdejších imisních oblastí. Počítalo se i s dalšími způsoby využití výzkumných ploch – hodnocení v mladším věku, fenologická pozorování, studium odolnosti k mrazu, výběr dílčích populací pro založení semenných sadů a klonových archivů.
Pro založení experimentu bylo v letech 1968–1972 shromážděno 92 vzorků osiva z různých evropských zemí. V letech 1976–1977 bylo v tehdejší ČSR založeno 15 výzkumných ploch, na kterých je zastoupeno 30 proveniencí původem z Česka, 5 ze Slovenska, 12 z tehdejší NDR, 6 z Polska, 5 z Běloruska, 4 z Rakouska a 3 z Bulharska. V NDR bylo založeno 11 ploch, z nichž 7 se dodnes dochovalo na území Meklenbursko-Pomořanska, Braniborska, Saska a Durynska.
Na počátku experimentu byly formulovány tři výzkumné cíle, od kterých se odvinula volba lokalit výzkumných ploch: (1) zhodnotit růst proveniencí na výzkumných plochách v odstupňovaných nadmořských výškách v různých regionech ČR (trojice ploch v Jeseníkách, na Šumavě a v Českém lese), (2) zhodnotit růstový vývoj ve smrkovém optimu Krušných hor (650–850 m n. m.) pod vlivem imisí (Klíny, Pernink) a (3) porovnat růst s dříve založeným mezinárodním pokusem IUFRO 1964/68 na LZ Ledeč nad Sázavou (Zaháj).
Novodobé měření smrků na ploše Klíny (Krušné hory) probíhalo na podzim 2017 (věk 45 let), na plochách Červená Voda a Mnichov (Jeseníky) pak na podzim 2018 (věk 46 let). Předmětem hodnocení byly kvantitativní a kvalitativní ukazatele objemové produkce, resp. odolnosti k abiotickým škodlivým vlivům. Sledované kvalitativní charakteristiky byly i díky uskutečněné výchově u všech proveniencí uspokojivé.
Dendrometrické charakteristiky proveniencí na výzkumných plochách do jisté míry odrážejí jejich geneticky spolupodmíněný růstový potenciál, který získaly selekcí v různých přírodních podmínkách lokalit jejich původu. Při srovnání výzkumných ploch Červená Voda a Mnichov se ukazuje, že lepší podmínky smrk nachází na druhé z nich, což odpovídá její o cca 200 m větší nadmořské výšce. Na základě výsledků vykazují nejmenší růstové parametry běloruské a rakouské (alpské) provenience a naopak největší dimenze provenience z Polska (Beskydy). Většina českých, slovenských a německých potomstev je průměrných až nadprůměrných.
„Důvodem slabšího růstu horských proveniencí z rakouských Alp je kratší vegetační doba, které jsou fyziologicky přizpůsobeny i po přenosu do nových podmínek, u běloruských proveniencí původem z nížin může být příčinou pomalého růstu opakující se poškozování časnými i pozdními mrazy," vysvětluje Petr Novotný z řešitelského týmu. Podle oblastí a podoblastí původu proveniencí smrku se vymezily dvě homogenní skupiny, z nichž první tvoří podoblasti alpínská, rodopská a rusko-skandinávská, druhou pak podoblast hercynsko–karpatská, v níž jsou lokalizovány všechny výzkumné plochy.
Hodnocení provenienčních ploch po téměř 50 letech od založení, tj. se smrkem ztepilým ve středním věku, prokázalo jednoznačně nejlepší růst klimaticky i regionálně nejbližších proveniencí původem z hercynsko-karpatské oblasti, které v porovnání s ostatními vynikají svou objemovou produkcí. Severoevropská oblast původu zastoupená běloruskými proveniencemi se ve shodě s řadou jiných studií projevila slabším růstem.
„Na základě zjištěných poznatků se zdá, že by i provenience smrku ztepilého původem z horských oblastí alpínských a rodopských mohly být v našich podmínkách pěstovány, avšak vzhledem k postupující změně klimatu je nutno upozornit, že výsadby smrku by bylo vhodné situovat do chladnějších a vlhčích stanovišť," uzavírá Martin Fulín.
Článek „Zhodnocení růstu proveniencí smrku ztepilého na Jesenicku a v Krušných horách ve věku 46 a 45 let" je ke stažení na webových stránkách VÚLHM zde.
Kontakt: Petr Novotný, VÚLHM, v. v. i., e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Podle TZ VÚLHM, red.