Rok 2014 byl obdobím méně příznivým
Rok 2014 je možno z pohledu ochrany lesa celkově označit jako období spíše méně příznivé podobně jako předcházející rok 2013 (zejména pokud oba porovnáme s rokem 2012, kdy byl evidován velmi nízký rozsah objemu poškození u většiny skupin škodlivých faktorů). Výše nahodilých těžeb přepočtených na celorepublikové měřítko dosáhla v roce 2014 hodnotu kolem 4,4 mil. m3, a byla tedy o cca 0,2 mil. m3 vyšší ve srovnání s rokem předchozím. Nahodilé těžby tak reprezentovaly přibližně 1/4 těžeb celkových, což ale nadále představuje relativně příznivou hodnotu, zejména pokud vezmeme do úvahy vysoké objemy nahodilých těžeb v závěru minulého desetiletí způsobené větrnými kalamitami Kyrill a Emma. Z regionálního hlediska opět panovaly velké rozdíly, přičemž platilo, že území Moravy a Slezska (nesrovnatelně výrazněji zasažené suchem v posledních letech) vykázalo u většiny skupin škodlivých faktorů relativně i absolutně větší objemy poškození než plošně mnohem rozlehlejší území Čech. Hlavní škodlivé faktory byly přitom obdobné jako v minulých letech, z abiotických vlivů se jednalo především o polomy a přímé následky sucha, z biotických činitelů pak jako již tradičně o poškození způsobené přemnožením podkorního hmyzu na smrku, aktivizací václavky a v neposlední řadě je nutno zmínit také trvající negativní působení přemnožené spárkaté zvěře, které nejcitelněji postihuje obnovu lesa.
Abiotické vlivy
Objem nahodilých těžeb způsobených abiotickými vlivy v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013 vzrostl celorepublikově jen velmi mírně a celkově činil 1,8 mil. m3 (v předchozím roce se jednalo o 1,7 mil. m3). Největší podíl (cca 73 %) byl způsoben bořivou činností větru (v roce 2013 byl tento podíl mírně vyšší, kolem 75 %). Poškození mokrým sněhem se velmi snížilo a na celkové výši abiotického poškození se podílelo jen pouhými 2 % (v roce 2013 se jednalo o cca 10 %). Naopak vzrostlo poškození námrazou (ledovkou), které činilo kolem 5 % celkového poškození (v roce 2013 se jednalo o necelé 2 %).
V rámci polomů byly jako tradičně nejvíce zasaženy porosty jehličnatých dřevin, zejména smrku a borovice. Z regionálního hlediska bylo nejvíce postiženo území krajů Moravskoslezského (235 tis. m3), Olomouckého (232 tis. m3), Zlínského (174 tis. m3), Jihočeského (111 tis. m3), Vysočiny (104 tis. m3), Plzeňského (96 tis. m3), Jihomoravského (74 tis. m3) a Středočeského (78 tis. m3), v nichž bylo evidováno 85 % celkového objemu polomů. Vzhledem k silně narušené statické stabilitě jehličnatých (smrkových) porostů v řadě oblastí a vzrůstající frekvenci povětrnostních situací vyvolávajících vznik polomů je možno očekávat značný výskyt tohoto poškození i v budoucím období. Samotnou prosincovou ledovkou bylo nejvíce zasaženo území krajů Jihočeského (25 tis. m3), Olomouckého (16 tis. m3), Jihomoravského (15 tis. m3) a Vysočiny (10 tis. m3), které vykázaly přes 75 % celkového objemu poškození.
Suchem bylo opět nejvíce postiženo území Moravy a Slezska. Východní část republiky (zahrnující zhruba třetinu území Česka) vykázala plných 85 % celkového objemu poškození, který činil přibližně 270 tis. m3. Nejvíce byl zasažen kraj Olomoucký (197 tis. m3) podobně jako v roce 2013. Ostatní abiotické vlivy (jiné – 15 tis. m3) již nezpůsobily významnější poškození.
Evidované poškození porostů větrem, sněhem a námrazou v roce 2014.
Biotičtí činitelé
Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence v roce 2014 poškozeno cca 1,2 mil. m3 dřevní hmoty. Stejná výše poškození byla zaznamenána také v roce 2013. V roce 2012 se jednalo o cca 0,9 mil. m3, v roce 2011 o cca 1,0 mil. m3 a v roce 2009 dokonce o 2,1 mil. m3. Dominantní roli hrál jako již tradičně v celé řadě posledních let podkorní hmyz na smrku, jenž se podílel na více než 70 % evidovaného množství poškození.
Hmyzí škůdci
Celková charakteristika roku 2014 z hlediska výskytu hmyzích škůdců a objemu jimi způsobeného poškození velmi závisí na hodnocení jednotlivých dílčích skupin a regionálních aspektů spojených s jejich výskytem. Zatímco listožravý hmyz byl (podobně jako v řadě předchozích let) registrován celostátně jen v zanedbatelném množství, u podkorního hmyzu byl zaznamenán opět nárůst rozsahu poškození, regionálně navíc silně asymetricky rozdělený (s centrem výskytu v prostoru střední a severní Moravy a Slezska). Výskyt tzv. ostatního hmyzu se nijak nevymykal situaci v posledních letech, s určitou výjimkou klikoroha borového a chrousta maďalového.
Podkorní hmyz
V roce 2014 bylo v Česku evidováno celorepublikově kolem 896 tis. m3 smrkového kůrovcového dříví, což představuje nárůst ve srovnání s rokem 2013, kdy bylo zaznamenáno cca 633 tis. m3. Z celkového objemu kůrovcového dříví za rok 2014 tvořily téměř 30 % lapáky (kolem 274 tis. m3) podobně jako v roce předcházejícím, kdy tento podíl rovněž činil 30 %. Z uvedeného objemu smrkového kůrovcového dříví bylo odkorněno cca 26 tis. m3 a chemicky asanováno cca 98 tis. m3 (u této kategorie byl zaznamenán oproti předchozímu roku zhruba dvojnásobný pokles), zbylá hmota byla převážně vyvezena z lesa a zpracována na dřevoskladech. Rozhodující část evidované hmoty připadala jako každoročně na lýkožrouta smrkového (Ips typographus), lýkožrouta menšího (Ips amitinus), lýkožrouta severského (Ips duplicatus) a lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus), tyto druhy se na celkovém napadení podílely z více než 95 %. Na nezanedbatelné části území republiky se tak kůrovci na smrku nadále vyskytovali ve zvýšeném až kalamitním stavu, a jak již bylo zmíněno, jednalo se především o oblast Moravy a Slezska (přepočet objemu kůrovcového dříví na jeden hektar smrkových porostů představoval hodnotu 0,92 m3/ha, tj. pětinásobně překračoval parametr odpovídající základnímu stavu – 0,2 m3/ha). Z dlouhodobého hlediska je celkové množství vykázaného kůrovcového dříví v roce 2014 stále značně vysoké, stejně jako v roce předcházejícím je však napadení regionálně zcela nerovnoměrně distribuováno. Zatímco v Čechách je na většině území (s určitou výjimkou širší oblasti Šumavy) stále možno hovořit o situaci víceméně odpovídající základnímu stavu (je zde evidováno pouze cca 20 % celorepublikového objemu kůrovcového dříví), na Moravě a ve Slezsku je situace zcela odlišná, přičemž ve střední a severní části tohoto území je možno hovořit o velmi vážném až kritickém stavu. Rozdíl mezi oběma regiony státu asi nejnázorněji dokumentuje skutečnost, že pouze na území okresu Bruntál bylo vykázáno o třetinu vyšší množství kůrovcového dříví než z celé oblasti Čech!
Nejvážnější situace panuje na území krajů Moravskoslezského a Olomouckého, které společně vykázaly kolem 625 tis. m3 (tj. zhruba 70 % objemu celého Česka) a dále částečně také na území krajů Jihočeského a Plzeňského (společně 97 tis. m3). V obou oblastech tak bylo celkem vykázáno přes 80 % celorepublikového množství kůrovcového dříví. Vyšší stav výskytu v jižních a západních Čechách stále do značné míry souvisí s větrnými polomy ze závěru minulého desetiletí a potažmo také s vývojem napadení lýkožroutem smrkovým na území NP Šumava. V hlavní moravskoslezské kalamitní oblasti jde o chronický problém tzv. dlouhodobého chřadnutí a odumírání zdejších smrkových porostů, zesílený následky opakovaného sucha, masivním výskytem václavky a přidruženou gradací lýkožrouta severského. Tento druh lýkožrouta se v Čechách doposud škodlivě neprojevuje.
Opětovné použití enormního množství obranných opatření (cca 30 % objemu kůrovcového dříví) pak zřetelně dokládá, že za hlavní příčinu zhoršení situace ve východní části státu lze i nadále považovat výrazné oslabení porostů následky opakovaného sucha (a související aktivizací václavky). Ani zdejší koncentrované nasazení obranných opatření nepříznivý trend zastavit nedokázalo.
V rámci jednotlivých krajů byly v roce 2014 evidovány následující objemy smrkového kůrovcového dříví (řazeno sestupně): Moravskoslezský (425 tis. m3), Olomoucký (200 tis. m3), Plzeňský (50 tis. m3), Jihočeský (47 tis. m3), Zlínský (36 tis. m3), Královéhradecký (28 tis. m3), Jihomoravský (24 tis. m3), Vysočina (23 tis. m3), Pardubický (16 tis. m3), Karlovarský (15 tis. m3), Středočeský (13 tis. m3), Ústecký (11 tis. m3), Liberecký (9 tis. m3) a Praha (0,05 tis. m3). K nejpostiženějším okresům (s 20 tis. m3 a více registrovaného kůrovcového dříví) patřily: Bruntál (261 tis. m3), Olomouc (100 tis. m3), Nový Jičín (71 tis. m3), Opava (68 tis. m3), Přerov (49 tis. m3), Šumperk (31 tis. m3), Klatovy (26 tis. m3), Frýdek-Místek (24 tis. m3), Vsetín (22 tis. m3) a Trutnov (21 tis. m3).
Množství evidovaného borového dříví napadeného podkorním hmyzem v roce 2014 bylo srovnatelné s rokem předchozím, objem činil celorepublikově zhruba 4,1 tis. m3 (v roce 2013 – 4,2 tis. m3). Rovněž v případě podkorního hmyzu na borovici panovala výrazná asymetrie mezi Čechami a Moravou se Slezskem, kde bylo vykázáno přes 70 % celkového napadení. Ostatní podkorní hmyz nezpůsobil významnější poškození, celkem bylo evidováno kolem 1,6 tis. m3 (v roce 2013 se jednalo o cca 1,7 tis. m3).
Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví v roce 2014.
Listožravý hmyz
Výskyt listožravého hmyzu byl v roce 2014 registrován na úhrnné rozloze pouze necelých 0,6 tis. ha (v roce 2013 se jednalo o 1,2 tis. ha). Pozemní obranné zásahy byly uskutečněny na ploše cca 30 ha (v roce 2013 bylo ošetření proti listožravému hmyzu realizováno na rozloze kolem 100 ha, převážně proti klíněnce jírovcové v oborách). Letecké zásahy nebyly provedeny žádné. Z hlediska jednotlivých druhů či skupin listožravého hmyzu se jednalo především o výskyt na jehličnanech (cca 400 ha). Z toho ploskohřbetky na smrku (Cephalcia spp.) byly vykázány na ploše cca 200 ha, pilatky na smrku (Pristiphora abietina, Pikonema spp.) na ploše kolem 30 ha a pouzdrovníček modřínový a obaleč modřínový (Coleophora laricella, Zeiraphera griseana) na ploše 140 ha. Výskyt bekyně mnišky (Lymantria monacha) nebyl prakticky zaznamenán (10 ha). Na listnatých dřevinách byl zjištěn výskyt defoliátorů na zhruba 175 ha (hlavně píďalky a obaleči na dubech – Operophtera brumata, Tortrix viridana, Erannis spp., Agriopis spp., okrajově klíněnka jírovcová – Cameraria ohridella). Opět tedy šlo o jednu z nejnižších hodnot za posledních několik desetiletí. Lze tedy konstatovat, že listožravý hmyz nezpůsobil v roce 2014 žádné významnější poškození lesních porostů stejně jako v několika předchozích letech.
Houbové choroby
Výskyt houbových onemocnění každoročně do značné míry závisí na průběhu počasí. Sypavky na borovici způsobené houbami Lophodermium pinastri a L. seditiosum byly v roce 2014 v některých oblastech Česka zjišťovány ve zvýšené míře. Hlášený výskyt sypavky borové (Lophodermium pinastri, L. seditiosum) jak na sazenicích, tak i na dřívějších výsadbách, či přirozeném zmlazení byl nepatrně nižší než v předchozích letech. Škody způsobené sypavkou borovou byly hlášeny z 1,5 tis. ha, což představuje zhruba průměr posledního desetiletí. Nejvíce poškozených borovic bylo hlášeno z kraje Jihočeského (cca 495 ha), Středočeského (cca 240 ha) a Jihomoravského (cca 200 ha).
V roce 2013 a především pak v roce 2014 jsme zaznamenali výrazné poškození modřínů v Krušných horách. Významný podíl biotických škůdců však zjištěn nebyl, pouze jednotlivě byly registrovány nálezy hub Lachnellula willkommii a Mycosphaerella laricina. Na podzim v roce 2014 bylo možné v postižených porostech najít silně zasažené jedince. Na odumřelých větévkách, větvích, popř. slabších partiích kmínků bylo patrné nekrotizované kambiální pletivo, na povrchu kůry s podélnými prasklinami a rakovinným zduřením, na kterém docházelo k významnému nárůstu houby Lachnellula willkommii. Na řadě odumírajících nebo již odumřelých stromech bylo na bázi kmenů nalezeno syrrocium václavky. Hmyzími škůdci byly obsazeny pouze jednotlivé stromy, zjištěny byly pouze larvy, resp. kukly tesaříků. Chřadnutím až odumíráním modřínů byly s různou intenzitou poškozeny prakticky všechny porosty na náhorní plošině Krušných hor, tj. 6. a 7. lesní vegetační stupeň, což představuje jen na LS Litvínov redukovanou plochu kolem 1 200 ha.
Šetření zdravotního stavu náhradních porostů smrku pichlavého v Krušných horách, které probíhá od roku 2009, potvrdilo na všech lokalitách přítomnost houby Gemmamyces piceae – kloubnatka smrková. Celkové výsledky z šetření v roce 2014 vykazovaly mírné zlepšení zdravotního stavu porostů, pravděpodobně především díky poměrně příznivému průběhu počasí ve vegetační sezóně. V šetřených oblastech však nelze předpokládat, že by v dohledné době mohlo dojít k výraznému samovolnému zlepšování zdravotního stavu smrku pichlavého. Na řadě lokalit komplikuje situaci mimořádně silný výskyt sypavky smrkové (Lophodermium piceae) a houby Sirococcus conigenus – obzvláště na lokalitách se stabilně vysokou vzdušnou vlhkostí. V roce 2014 došlo k nárůstu počtu stromů smrku ztepilého, u kterých byl zjištěn vyšší podíl napadených pupenů, především na LS Litvínov, kdy byl patogen zjištěn v 7 porostech. S výjimkou jednoho porostu, kde bylo nalezeno více napadených jedinců, se zatím stále jedná o jednotlivé pupeny a nedochází k prosychání korun stromů.
V roce 2014 pokračovalo odumírání jasanů. Hub, které se podílely na prosychání až odumírání jasanů, je celá řada: zástupci rodů Armillaria, Phoma, Phomopsis, a především Hymenoscyphus fraxineus. Poškození jasanů se vyskytuje prakticky na celém území Česka, v porostech všech věkových tříd (ale i u mimolesní zeleně), avšak až na výjimky zde zatím nedocházelo k masivnímu odumírání napadených stromů. Významnější poškození jsme zaznamenali v mlazinách, tyčovinách a na vlhčích stanovištích, příznivější situace byla v roztroušených výsadbách.
Z řady míst republiky bylo nadále hlášeno odumírání olší, u nichž je za rozhodujícího původce považována Phytophthora alni. Nejvíce zasaženým ekosystémem jsou břehové porosty společenstev jasanovo-olšových luhů. Oproti loňskému roku je patrný nárůst poškození olší tímto patogenem.
Prosychání až odumírání smrkových porostů napadených václavkami (především václavkou smrkovou – Armillaria ostoyae) bylo v roce 2014 druhé nejvyšší v tomto tisíciletí. Celkové evidované množství vytěženého „václavkového" dříví dosáhlo hodnoty téměř 330 tis. m3. Nejvyšší těžby byly zaznamenány jako již tradičně na území Moravskoslezského kraje (cca 205 tis. m3) a v kraji Olomouckém (cca 89 tis. m3).
Evidovaný objem dříví napadeného václavkou v roce 2014.
Výhled na rok 2015
V roce 2015 lze podobně jako v roce 2014 očekávat na řadě míst zhoršení zdravotního stavu lesních dřevin vlivem opakované mírné a srážkově velmi chudé zimy. Další pokles vitality se zřejmě projeví v prostoru severní Moravy a Slezska (kraje Moravskoslezský a Olomoucký). Zvýší se tak predispozice stromů k napadení škodlivými činiteli, zejména pak podkorními hmyzími škůdci v kombinaci s výskytem kořenových parazitů. Zde je proto také potřebné počítat s největším rozsahem a intenzitou ochranných a obranných opatření podobně jako v několika posledních letech. Také v ostatních oblastech republiky naroste nebezpečí aktivizace podkorního hmyzu (hlavně na smrku).
U ostatních skupin hmyzu je očekáván spíše příznivý průběh, v největší míře to platí pro celou skupinu listožravého hmyzu (u většiny skupin přetrvává latence), pochopitelně s výjimkou chrousta maďalového, u něhož letos proběhne na Hodonínsku a Bzenecku kalamitní rojení. Vyšší výskyt je v posledních letech registrován také u klikoroha borového, jeho žíry proto hrozí i letos, především pak v tradičně poškozovaných oblastech v Čechách. Pokud z nějakých důvodů dojde k nadměrnému nárůstu početnosti jiných škůdců, projeví se to v převážné míře až v následujícím roce 2016.
Rovněž v případě výskytu houbových chorob bude situace závislá na průběhu počasí v letošním roce. U většiny houbových chorob nejsou prozatím k dispozici informace o nebezpečí nárůstu jejich škodlivosti, s pochopitelnou výjimkou václavek (zde je na severovýchodě státu možno očekávat další zhoršení situace) a také chřadnutí jasanů, které se v řadě oblastí dále prohlubuje.
U drobných hlodavců může následkem mírné zimy dojít k dalšímu nárůstu početnosti (poškození se u této skupiny meziročně trojnásobně zvýšilo), v tuto chvíli však takový vývoj nelze spolehlivěji předpovědět, neboť výskyt drobných hlodavců má značně pulsující charakter a může dojít k náhlému zvratu v jejich populační hustotě. Vývoj problematiky poškozování lesa zvěří má dlouhodobý nepříznivý charakter, a proto také prognóza není uspokojivá. Současný stav naléhavě vyžaduje změnu koncepce celého odvětví myslivosti.
Autoři:
Ing. Miloš Knížek, Ph.D.; Ing. Jan Liška; Ing. Roman Modlinger, Ph.D.; Ing. Vítězslava Pešková, Ph.D.; Dr. František Soukup, CSc.; Ing. Bc. Jan Lubojacký, Ph.D.; doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D.
LOS, VÚLHM, v. v. i., Jíloviště-Strnady
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.vulhm.cz/los
Kompletní článek včetně obrazových příloh, tabulek a grafů najdete v LP 6/2015.
