ANTONÍN PELÍŠEK
Ve vojenském výcvikovém prostoru na Českokrumlovsku rostou kosatce sibiřské i hořce
Boletice - Dvaadvacet tisíc hektarů vojenského výcvikového prostoru Boletice na Českokrumlovsku je podle Víta Grulicha z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně unikátem, který se nikde neopakuje. Kromě toho, že jsou zde obrovské lokality jedlí a buků, které tvoří snad největší souvislé porosty v celé zemi, rostou tu chráněné kosatce sibiřské, hořce a dalších asi sedm set druhů vzácných rostlin. To je pro botaniky ráj na zemi.
„Po šesti letech od zápisu Boletic na seznam evropsky chráněných území NATURA je třeba vypracovat plán péče o krajinu. Boletice jsou ohrožené lidmi. Ale paradoxně si přejeme, aby byly ohrožené co nejdéle, protože jen tak je možné je chránit,” tvrdí Grulich.
* V poslední době se v Boleticích objevují jezdci na čtyřkolkách. Podle režimu vojenského újezdu sem smí jen pěší turisté nebo cyklisté a ještě jen na určitá místa. Co si o těchto zážitkových jízdách myslíte?
Je to téma na diskusi. Padesát let tu jezdila pásová vozidla a místní přírodě to neuškodilo. Je třeba vymezit, co je ještě možné a co není. Stanovit mantinely. Čtyřkolky jezdí i v jiných vojenských prostorech a střelnicích. Jak je neradi vidíme jinde v přírodě, tady by docela mohly existovat. Osobně ale nevím, zda jsou tyto jízdy legální.
* Jihočeskou veřejnost rozděluje názor na stavbu lyžařského areálu u boletického Špičáku. Někteří pamětníci dokonce tvrdí, že kdysi zde sjezdovka byla.
Dvě až tři sjezdovky jsou ještě přijatelné. Ale pětadvacet kilometrů sjezdovek, jak jsem si zjistil z dostupných informací, to už je úplně jiný kalibr. Takový rozsah by byl větší než ve Špindlerově Mlýně. Záleží také na jejich situování, rozhodně by neměly mít dojezdy u potoka Olšina. Nebezpečí pro přírodu představují masově pojaté projekty. Navíc, pokud by měla být sjezdovka u Špičáku, muselo by se toto území vyjmout z vojenského výcvikového prostoru, protože zrovna zde je střelnice. Vojáci pálí přímo do prostoru, kde jsou svahy, a to je s rekreací neslučitelné.
* Týmy přírodovědců a ochranářů teď začaly pracovat v sedmi boletických lokalitách. Co zde děláte?
Odstraňujeme na těchto místech nálety a vyhrabáváme starou trávu. Říká se tomu management a vypadá různě. Dovedu si tyto práce dál představit třeba jako vykopání jezírek nebo obnovení rybníčků. Jde vlastně o šetrnou zemědělskou údržbu.
* Mám tomu rozumět tak, že v těchto lokalitách budete nějaký čas provádět citlivou údržbu a potom vyhodnotíte, co vlastně tato lidská práce s přírodou udělala?
Myslíme si, že některé plochy si zřejmě takovou údržbu zaslouží. To znamená pravidelné zemědělské obhospodařování, ale bez použití těžké techniky. Jako to zde bylo dříve.
* Mám dojem, že chcete v krajině hlavně podpořit vzácné rostliny.
Ano. Zakonzervovat je. To, co se zde nachází, je podle nás opravdu výjimečné svou kvalitou a rozlohou. A také vzájemnými spojitostmi.
* Vojenských újezdů je v zemi několik. Proč jste se teď soustředili zrovna na Boletice?
Každý z nich je svým způsobem výjimečný. Na Doupově u Karlových Varů se dokonce mluví o vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Tam ale nejsou rašeliniště jako v Boleticích, je tu suchá půda a jiné typy lesů. Libavá u Olomouce je jednotvárnější, zajímavá je Březina u Vyškova. Vojenské újezdy mi připadají jako obraz malovaný akvarelem. Kontury jsou rozmazané, barvy splývají. Všechny ale spojují roky docela jiného hospodaření v krajině, než se praktikovalo jinde.
