DALIBOR DOSTÁLUschlé stromy na Šumavě jsou nyní podle ředitele Národního parku Šumava Františka Krejčího asi na půl procentu rozlohy porostů v parku.
Velkou část mediálního obrazu Šumavy tvoří informace o tom, jak národní park drtí kůrovcová kalamita a jak Šumava usychá. Každý však vidí, že k jednotlivým místům napadeným kůrovcem musí urazit dlouhé kilometry cesty zdravým lesem. Jak to tedy letos na Šumavě s kůrovcem skutečně vypadalo?
* Jakou část z celkového množství lesů tedy kůrovec napadl?
Mluvíme o ploše půl procenta lesů Národního parku Šumava, kterou letos kůrovec napadl. Přičemž park nezabírá celou Šumavu, ale zhruba jen její čtvrtinu. Jde tedy pouze o několik bodů v zeleném moři šumavských lesů. Už na jaře jsme říkali, že během tří let po Kyrillu očekáváme napadení až pěti procent lesa v nejpřísněji chráněných a samovolnému vývoji ponechaných plochách. Takže letos to dopadlo ještě o něco lépe, než jsme předpokládali.
* Kritici bezzásahových území varovali před napadením tisíců i desetitisíců hektarů lesa. Proč byl dopad ve skutečnosti mnohem menší?
Podle mého názoru zafungoval integrovaný systém ochrany lesa. Ohnisko kůrovce zamořujeme speciální houbou, která ho likviduje. Když vylétává z porostů ponechaných samovolnému vývoji, naráží na linie lapačů. Až ve čtvrtém stupni, který však zabírá sedmdesát procent výměry národního parku, přistupujeme k aktivnímu kácení aktivních kůrovcových stromů.
* Jaký vývoj očekáváte v příštím roce?
Závisí zase na počasí. Spíše očekáváme mírně stoupající tendenci. Nechci věštit z křišťálové koule, ale pokud bude stav stejný jako letos, tak to bude velký úspěch. Žádná veřejná instituce nebyla v předvolební kampani terčem tolika útoků krajských politiků jako Národní park Šumava. Voliči stejně jako předtím průzkumy veřejného mínění, však ukázali, že si veřejnost na jihu Čech omezování parku ani větší kácení nepřeje.
* Co čekáte od nově zvoleného vedení kraje?
Hodně se těším na spolupráci se všemi lidmi a politiky na krajské úrovni, kteří se budou chtít opravdu zabývat všemi socioekonomickými aspekty přítomnosti národního parku v jejich krajích. Přítomnost národního parku a správa národního parku je určitým motorem rozvoje těchto koutů obou krajů. Přestože geograficky leží na periferii Jihočeského i Plzeňského kraje,má pro oba kraje velmi významný potenciál. Pokud se nám podaří realizovat všechny naše projekty, bude přínos pro regiony velmi znatelný.
* Těsně před volbami se objevila i petice navazující na výstavu o kůrovci na Pražském hradě. Tvrdila, že na Šumavě je největší suchý les v Evropě. Je to skutečně tak?
Petice se mi zdá inscenovaná někým z předvolebního týmu některého z politiků jihočeské ODS. Používá argumenty bývalého hejtmana Zahradníka či senátora Jirsy. Její iniciátor pan Nykles se ostatně ani netají svými vazbami na tyto politiky. Pokud bychom opravdu měli největší plochu bezzásahových lesů, pak bychom už měli všechny certifikáty a patřili mezi největší a nejvýznamnější parky v Evropě. Ale ona to pravda není. Národních parků, které mají území ponechané samovolnému vývoji v tisíci hektarových a větších plochách, je v Evropě daleko více a fungují celá desetiletí, pouze autoři petice o tom asi nevědí.
