Ministr Bursík ignoruje rakouské i německé státní představitele, kteří požadují dodržování mezinárodních dohod
Šíření kůrovce v šumavských lesích podél hranic s Rakouskem a Bavorskem způsobilo u našich sousedů obrovské škody, protože česká strana tady proti kůrovci nezasahuje. „Dodržujte mezinárodní dohodu a okamžitě začněte s aktivními zásahy,“ píšou ministru Martinu Bursíkovi rakouský i bavorský kolega.
V roce 2005 se totiž všechny tři země dohodly, že podél hranice s Bavorskem a Rakouskem bude v NP Šumava zavedeno 200 metrů široké ochranné pásmo, kde se bude kůrovec likvidovat. Česká strana však tuto dohodu dlouhodobě nedodržuje. Správa NP Šumava účinné zásahy podél hranic neprovádí a kůrovec napadá stále větší množství stromů na rakouské a německé straně. Navíc na mezinárodní konferenci v rakouském Aigenu letos v květnu ředitel NP Bavorský les Karl Friedrich Sinner zdůraznil, že ochranné pásmo lesa musí být bezpodmínečně 500 až 1000 m široké.
Ačkoliv Rakušané nasadili do boje s kůrovcem všechny dostupné prostředky, bez změny přístupu na české straně nejsou s to kalamitu zastavit. „Je to boj s větrnými mlýny,“ posteskl si Johannes Wohlmacher, správce lesů kláštera Schlägl, jehož rozsáhlé lesní majetky v sousedství NP Šumava jsou kalamitou postiženy nejvíce. „Díky bezzásahovosti v NP Šumava vznikají na rakouské a bavorské straně velké holiny a mizí velmi cenné staré porosty. Ekologické a ekonomické škody, které byly a jsou způsobovány Národním parkem Šumava, jsou enormní. Český ministr životního prostředí, který za to nese zodpovědnost, nebere ohledy na sousední státy Rakousko a Bavorsko a na jejich oprávněné stížnosti, problémy a obtíže,“ uvedl J. Wohlmacher. Klášter Schlägl přitom ve svých lesích hospodaří tzv. výběrným způsobem, tedy neprovádí holoseče, a vytváří přírodě blízké, věkově i druhově rozrůzněné lesy. [1]
Podle rakouského spolkového ministra zemědělství a lesnictví Josefa Prölla bylo v roce 2007 na rakouské straně postiženo 1000 ha lesa a objem postiženého dřeva dosáhl 12 500 m3. Do letošního května se množství kůrovcem napadeného dřeva zvýšilo o dalších 6000 m3 a vznikly holiny o rozloze 35 ha. „Škody, které za rok 2007 a první polovinu roku 2008 vznikly zdejším vlastníkům lesů, tak dosahují výše 620 tisíc eur,“ napsal 27. června v dopise adresovaném ministru Bursíkovi. [2]
V lednu tohoto roku napsal Bursíkovi také bavorský zemský ministr zemědělství a lesů Josef Miller, který zdůraznil, že „tlumení lýkožrouta smrkového na bavorské straně se však může zdařit jen za podmínky, že důsledná ochranná opatření budou provedena také v příhraniční oblasti na české straně“. [3]
„Ministr Bursík nerespektuje platné české zákony a nedbá na varování odborníků. Stejně tak jej nezajímá ani názor české veřejnosti, která si přeje mít Šumavu zelenou, a nyní dokonce ignoruje oprávněné stížnosti nejvyšších představitelů okolních států, kteří chtějí pouze dodržování již uzavřených dohod. Nemám pro jeho jednání jiné pojmenování, než nezájem a arogance moci.
Vnitrostranické intriky jsou pro něj zřejmě důležitější než výkon funkce státního úředníka,“ uvedl Jiří Štich, jednatel sdružení Šumava 21, jež dlouhodobě odmítá rozšiřování bezzásahových zón na Šumavě a prosazuje vytváření přírodě blízkého lesa osvědčenými lesnickými postupy.
Příloha č. 2 – dopis ministra J. Prölla ze dne 28. 6. 2008
Příloha č. 3 – dopis ministra J. Millera ze dne 18. 1. 2008