24.1.2009
Sčítání mladých stromků na šumavských Modravských pláních potvrdilo, že se zdejší lesní porost zasažený kůrovcem dokáže sám, tedy bez zásahu člověka, obnovit. Zatímco ekologové tleskají, regionální politici jsou k výsledkům skeptičtí.
Šumava - Kritici nezasahování proti kůrovci a pochybovači o budoucnosti šumavských lesů dostali včera od správy národního parku tvrdý úder.
Pod uschlými stromy tu vyrůstá nový les. A to daleko rychleji, než ochránci přírody očekávali.
To, že je nezasahování proti kůrovci správné, navíc park vůbec poprvé doložil čísly. Zatímco ekologičtí aktivisté tleskají, starostové a regionální politici tvrdí, že je ani tato čísla nepřesvědčila.
Správa parku přišla s výsledky rozsáhlého desetiletého výzkumu, jehož cílem bylo zmapovat, jak pod uschlými dřevinami na Šumavě vyrůstají nové smrčky. Čeští a bavorští vědci zaměstnaní v parku zkoumali Modravské pláně, které jsou jedním z nejvýše položených míst, kde souvisle stromy rostou. Tady konkrétně vzácné horské smrčiny. Rozloha uvedeného území činí 1 300 hektarů a patří k nejchladnějším a nejvlhčím územím v České republice. Sníh zde dosahuje až třímetrové výšky a leží tu téměř 200 dnů v roce.
Příroda to ví sama nejlíp Vědci sčítali nové mladé stromky pomocí leteckých snímky a infračervených záběrů zhruba deset let. „Výsledky dokázaly, že počet životaschopných jedinců je i po působení přírodních podmínek za tuto dobu pro obnovení horských smrčin dostatečný. O budoucnost lesů na Šumavě nemusíme mít obavy. Sama příroda nejlépe ví, jak má les vypadat. Člověk nic lepšího nevymyslí,” řekl včera ředitel šumavského parku František Krejčí.
Na hektaru plochy šumavských lesů roste v průměru 2,5 tisíce nových smrčků. Přitom už 500 stromků na této ploše je zárukou, že vznikne nový les.
Podle vědců se zároveň v lesích rodí různě starý porost a kůrovec nikdy nemůže zaútočit na stromy tak, aby celá Šumava uschla. V nejhorších letech kůrovcové kalamity, kdy badatelé hovoří o frontálním útoku, napadne lýkožrout kolem 40 až 60 metrů lesa.
Podle šumavských starostů je ale situace opačná. „Jestliže správa parku hovoří o lokalitách, kde se les obnovuje, já vím o místech, kde se tak neděje. Kromě toho tu zase vyrůstá jen smrkový les, místo aby skladba stromů byla pestřejší,” oponuje starosta Modravy Antonín Schubert.
Kritizuje i to, že se o výzkumu dozvěděl až od novinářů. Stejně jako předseda Svazu obcí Národního parku Šumava František Nykles. „S ředitelem jsem hovořil ještě ve čtvrtek a o výsledcích výzkumu se dozvídám až od vás. To je špatně,” kroutí hlavou Schubert.
Neúspěšné zalesňování Naopak Hnutí DUHA, které roky usilovalo o zastavení kácení kůrovcem napadených stromů v nejcennějších partiích parku, výsledky sčítání mladých stromků nadšeně komentovalo v tiskové zprávě. V ní například napsalo, že pesimistické prognózy některých politiků definitivně končí v říši pohádek.
„Tato inventura definitivně vyvrátila obavy, zda se prales dokáže sám znovu obnovit. Na bavorské straně Šumavy už mají takové výsledky řadu let. Pralesovité porosty se obnovují a odumírají na Šumavě po tisíciletí a pokusy umírající stromy vykácet a holiny pak zalesňovat byly neúspěšné. To totiž vede jenom k mnohem větším škodám. Nové lesy jsou totiž méně odolné,” uzavřel Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
***
* Modravské pláně
území napadené kůrovcem
Rok 1991
Napadeno 12,29 ha
Rok 1994
Napadeno 117,7 ha
Rok 1995
Napadeno 153,8 ha
Rok 1996
Napadeno 425,7 ha
Rok 1997
Napadeno 812,8 ha
Rok 1998
Napadeno 977,1 ha
Rok 1999
Napadeno 1012,7 ha
Rok 2000
Napadeno 1035,7 ha
Celkem
Napadeno 1035,7 ha
Pozn: Pláně mají rozlohu 1 300 hektarů