Jaro a podzim lesníci většinou využívají k zalesňování po těžbě, které jim ukládá lesní zákon. Letošní pozdní konec zimy a velikonoční sníh byl ale v části Vysočiny důvodem, proč bylo zalesňování komplikovanější.
„V nejvyšších polohách kraje leželo více než 10 cm sněhu. Ten dodá sice do země potřebnou vláhu, zároveň však přibrzďuje zalesňování. S příchodem příznivějšího počasí tak budou muset lesníci zalesňovat s větším nasazením", okomentoval situaci se sněhem Zdeněk Chlád, radní Kraje Vysočina pro oblast lesního, vodního hospodářství a zemědělství a oblast životního prostředí.
Nově vznikající porosty na Vysočině jsou pestrou dřevinnou skladbou. K nejčastěji vysazované dřevině patří stále smrk, čím dál častěji také borovice i sazenice buku, jedle, dubu, modřínu, olše nebo jasanu. Pro cenné dřevo s vynikající pevností, pěknou, červenohnědou barvou a kresbou se však při zalesňování můžeme setkat například i s třešní ptačí. Bývá vysazována nejčastěji ve směsi s bukem. Její přítomnost v době květu ocení nejen návštěvníci lesa, ale i včelaři. Informace převzaly novinkyvysočina.cz z tiskové zprávy Kraje Vysočina.
