RADMILA NAGOVSKÁ
Leopold je považován za otce myšlenky národních parků
Šumava/ Správa Národního parku Šumava se rozhodla, že bude společně se Správou Národního parku Bavorský les sdílet naučné expozice. Oba parky totiž vytvářejí společné, přeshraniční území a jeho management by se měl postupně zcela sblížit.
„Jedna z prvních takových expozic byla v minulých dnech instalována ve vyhlídkové věži na vrcholu Poledníku. Jde o malou výstavku týkající se přínosu Aldo Leopolda pro evropskou ochranu přírody,” upřesnil pro Týdeník mluvčí Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Radovan Holub.
„Leopold je považován za „otce” myšlenky národních parků, zejména tím, jak se zasazoval o ochranu původní, divoké přírody v USA. Leopold (1887-1948) byl vnuk německého přistěhovalce do USA. Přezdívá se mu také „Einstein ekologie”. Myšlenka ponechat přírodu v chráněných územích přirozenému vývoji pochází právě od něho,” dodal Holub.
Ve čtyřicátých letech 20. stol. popsal divočinu, tedy přírodu v její původní, člověkem neovlivněné podobě, jako „laboratoř ke zkoumání zdraví Země”. Jeho jméno je úzce spojováno se vznikem chráněných území divoké přírody v kolébce národních parků - USA.
Leopold během své profesní dráhy lesního ředitele Americké lesní služby pobýval ve třicátých letech také v Německu i v Čechách.
Výstava „Aldo Leopold” byla zahájena v informačním středisku Dům Hanse Eisenmanna v Národním parku Bavorský les letos v květnu. Její česko-německá varianta se objevuje v současné době na šumavském Poledníku.
Výstavu doprovází několik motivů z května 2008, kde záběry pořízené nedaleko od Pramenů Vltavy v bavorské části parku připomínají spíš než Šumavu vzdálenou Skandinávii. Ostrovy lesní divočiny jsou v obou parcích, Národním parku Šumava a Národním parku Bavorský les, pro oko návštěvníka jistě nezvyklé, možná i bolestné, ale také plné víry, že les najde v sobě sílu k přirozené obnově.
