Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Zásadním problémem, s nímž se musí potýkat současný lesnický sektor, je globální klimatická změna. V Evropě je za nejvíce ohrožený region považován Mediterán a dále kontinentální mírná zóna, tedy i Česká republika, resp. její významná část. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se rozhodli demonstrovat vliv klimatické změny na aktivaci a aktivizaci biotických škůdců a zkoumali, jak tito škůdci mohou ovlivnit dosavadní pěstební postupy. Pro tento účel si vybrali dva rody – Dub (Quercus spp.) a Ořešák (Juglans spp.), jejichž druhy jsou oblíbené v ekonomicky zaměřených pěstebních systémech (modelech) poloh střední Evropy a České republiky.

Nepříznivý vývoj klimatu v posledních několika letech se negativně projevuje i na porostech borovice lesní. Kombinace sucha, podkorního hmyzu a houbových patogenů nepříznivě ovlivňuje jejich zdravotní stav a v mnoha oblastech ČR dochází k alarmujícímu nárůstu odumírání. Při následné obnově borových porostů nelze ale rezignovat na jejich produkční funkci.

Letošní rok si připomínáme 100. výročí od založení oddělení ochrany lesa v roce 1921, pozdějšího Ústavu pro ochranu lesa, jehož vznik byl iniciován tehdejší potřebou účinných nástrojů pro boj s mniškovou kalamitou. K příležitosti tohoto jubilea dnešního Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) si redakce Lesnické práce v korespondenčním rozhovoru povídala se současným ředitelem Vítem Šrámkem o jeho začátcích při nástupu do vedoucí funkce, poslání a roli ústavu při aktuálních výzvách a potřebách lesnictví i o významu stého výročí a budoucí úloze této instituce.

Vlastníci lesů i lesníci si naléhavě kladou otázky, jaké dřeviny mají vysazovat na holinách, způsobených kůrovcem, aby lesy zůstaly zachovány i pro budoucí generace. Řada vědců a vědeckých pracovišť se jim snaží pomoci nalézt odpověď. V současné době proto probíhá ve vědecké komunitě velmi důležitá debata, která se soustřeďuje na možnosti a přístupy k obnově lesa.

Podle zprávy Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM) vedle dominantní kůrovcové kalamity, kdy především lýkožrout smrkový ničí smrkové lesy, řada jiných hmyzích škůdců poškozuje ostatní jehličnany – borovice, modříny, jedle. V souhrnu jsou devastovány dřeviny, které mají nižší zastoupení v našich lesích, avšak do budoucna se s nimi počítá jako s perspektivními druhy, proto musíme pozorně sledovat jejich zdravotní stav.

Postupující klimatická změna stále více nastoluje otázku vhodnosti dalšího pěstování smrku v řadě tradičních oblastí, kde začínají být podmínky pro jeho přežití do mýtního věku v dobrém zdravotním stavu značně nepříznivé. Lesnický výzkum se v současnosti zaměřuje především na ověřování geneticky podmíněné proměnlivosti a získání nových poznatků o možnostech šlechtitelského výběru. Aktuálně se do popředí dostávají otázky odolnosti dílčích populací smrku vůči změně klimatu.

Foto: Smrkový porost na výzkumné ploše Červená Voda, Jeseníky. Autor Jaroslav Dostál

Zdravotní stav našich lesů není dobrý, kůrovcová kalamita postupuje dál republikou, i navzdory deštivějšímu prvnímu pololetí letošního roku. Početní stavy lýkožroutů jsou totiž obrovské. Suchem oslabené porosty přes lepší zásoby vody regenerují jen obtížně. Ohlédnutí, jak vypadal loňský rok a prognózu pro letošní rok přináší „Zpráva o výskytu škodlivých faktorů v lesích Česka".

Foto: kůrovcové těžby v okrajové části NP České Švýcarsko (Českokamenicko, březen 2019, autor Jan Liška)

Obnova poničených lesů bude velmi náročná. Každá sazenička, která na kalamitních holinách přežije první kritické období, bude mít cenu zlata. Jejich ujímavost a životaschopnost lze podpořit různými způsoby nejen přímo v lese, ale už při pěstování v lesních školkách. Poměrně speciální metodou je umělé očkování symbiotickými houbami podporujících růst rostlin. Výzkum ale ukazuje, že ne vždy kombinace a použití pro stromečky všeho nejlepšího současně vede k nejlepším výsledkům při jejich přežití.

V současné době, kdy v důsledku sucha a kalamity dochází k rozsáhlému odlesnění značných částí krajiny, nabývá na významu ochrana rozptýlené zeleně, jako jsou drobné remízky či větrolamy, a její obnova především v zemědělských oblastech v systému tzv. agrolesnictví.

Na základě současného klimatického vývoje s častými teplotními výkyvy a dlouhodobým srážkovým deficitem lze předpokládat, že dosavadní druhová skladba našich lesů se bude muset zásadně změnit a více se blížit skladbě přirozené s vyšším zastoupením listnáčů, vycházející z vegetační stupňovitosti a konkrétních stanovištních podmínek.

Příklady užití různých dřevin (jeřábu, dubu, břízy) při obnově lesů na kalamitních holinách, foto: Karel Švéda