Zobrazení položek podle značky: MZe

Myšlenka vzniku Lesnického a dřevařského fondu má v základních principech širokou podporu. Většina zástupců lesnicko-dřevařského sektoru vnímá podporu spotřeby dříví i propagaci lesního hospodářství jako podstatné téma sektorové konkurenceschopnosti. Oblastí, kde nepanuje shoda, je financování fondu formou povinných odvodů. O bližší představení záměru fondu požádala redakce Lesnické práce Patrika Mlynáře, náměstka pro řízení sekce lesního hospodářství MZe.

S novým modelem fungování bude od 1. dubna spuštěna Letecká hasičská služba, kterou zajišťuje Ministerstvo zemědělství. Za dvouletý provoz této služby zaplatí maximálně zhruba 23 milionů korun. Za úkol bude mít hašení lesních požárů, a to s využitím tří letadel soukromých společností a dvou vrtulníků Policie ČR.

Plocha lesů spravovaných státním podnikem Lesy ČR se v důsledku církevních restitucí zmenšila o desetinu. Podnik Lesy ČR má proto podle Hospodářských novin zájem rozšířit svou držbu a to nejen v tuzemsku, ale také v Rumunsku, případně v dalších východoevropských zemích. Za lesy v zahraničí je podnik připraven zaplatit i miliardy korun. 

Aktualizováno 22. 3. Kabinet na jednání 22. 3. nepřijal stanovisko k návrhu na založení Lesnického a dřevařského fondu, což v novele lesního zákona navrhla skupina poslanců ČSSD, ANO, KDU-ČSL a KSČM v čele s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Vyplývá to z výsledků jednání kabinetu.

Aktualizováno 13. 3. v 14:00. Zákaz privatizace, respektive zcizování státních lesů přináší novela lesního zákona, jejíž návrh 13. 3. schválila vláda. Oznámil to na twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Novela zákona, kterou ještě posoudí Sněmovna, počítá s výjimkami, například při směně nebo prodeji spoluvlastnických podílů státu nebo prodeji ve veřejném zájmu.

Dne 16. 1. 2017 schválila vláda Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP), který rozpracovává Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, schválenou vládou v říjnu 2015. Adaptační strategie ČR identifikuje prioritní oblasti (sektory), u kterých se předpokládají největší dopady změny klimatu. V souvislosti se schválením Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu redakce Lesnické práce požádala o odpověď na několik otázek náměstka ministra zemědělství pro řízení sekce lesního hospodářství Patrika Mlynáře.

Doplněno 18. 1. o nové informace a odkazy. Ochrana lesů před tak silným větrem, jako byl před desetiletím orkán Kyrill s rychlostí přes 200 km/h, není podle ministerstev životního prostředí a zemědělství možná. Jednalo se o největší větrnou kalamitu od roku 1870. Většinu holin se však následně podařilo zalesnit. Pokud by nyní přišel podobně silný vítr, mělo by to vzhledem k dlouhodobému oslabení porostů katastrofální následky. 

Aktualizováno 16. 1. Na více než miliardu korun by mohla přijít opatření, díky nimž by se stát připravil na klimatické změny. Ministerstvo životního prostředí určilo v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu na padesát prioritních opatření se 160 nejdůležitějšími úkoly, které mají například řešit dlouhodobé sucho, povodně, extrémní vítr či ochránit lesy. Dokument 16. 1. schválila vláda.

Hlasujte v nové anketě! Přestože se rok 2016 nesl ve znamení vysokých nahodilých těžeb v důsledku pokračujícího sucha a s tím spojených problémů s podkorními škůdci, nelze jej považovat za vysloveně nevydařený. Jak rok 2016 hodnotí zástupci lesnicko-dřevařského sektoru a s jakými očekáváními a vizemi vstupují do roku 2017, si můžete přečíst v tradiční novoroční anketě Lesnické práce.

Aktualizováno 23. 11. Vláda 23. 11. schválila program obnovy Krušných hor, který by měl do roku 2030 stát až 4,1 miliardy korun. Přibližně polovina peněz určených na obnovu lesů a vypořádání se s přemnoženou zvěří bude z evropských programů na rozvoj venkova a z operačního programu Životní prostředí.