Zobrazení položek podle značky: NP Šumava

V lesích na jihu Čech přibývá jedlí, a roste tak odolnost lesů proti počasí i škůdcům. Jedle se začínají na Šumavě objevovat i ve větších výškách, kde obvykle nerostou, uvedli lesníci na vědecké konferenci Jedle bělokorá - páteř evropských lesů. V Olšině u Horní Plané na Lipensku ji ve dnech 12.–13. 10. 2016 uspořádalo občanské sdružení Šumavský Králováci ve spolupráci se státním podnikem Vojenské lesy a statky.

Na ploše více než třetiny horských lesních smrčin na Šumavě podle vědců nikdy v historii člověk nezasahoval. Vyplývá to z výzkumu, na němž se podílí zástupci několika univerzit.

Aktualizováno 14. 9. Světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) přijal rezoluci, v níž vyzval Českou republiku k nápravě péče o Národní park Šumava. Informoval o tom Pavel Kindlmann, který se kongresu na Havajských ostrovech účastní. Kongres IUCN v rezoluci vyzval ke konkrétním krokům, které je třeba udělat, aby Šumava mohla zůstat národním parkem i podle mezinárodních kritérií.

Senát na svém jednání 25. 8. označil za důvodnou petici, která chce mimo jiné zákonem umožnit zásahy v lesích Národního parku Šumava s cílem zabránit vysychání tamní krajiny. Upraveno by to mělo být podle petice jihočeských obyvatel chystanou novelou zákona o ochraně přírody, o níž zatím rozhoduje Sněmovna. 

Ředitel Správy NP Šumava bilancuje vývoj v lokalitě na Ztraceném. Za roky 2011 a 2012 zde Správa pokácela a odkornila 4655 m³ smrků a nastojato odkornila 12 797 m³. Je to hodně nebo málo a mělo to nějaký smysl?

V uplynulých letech Správa NP Šumava realizovala mnoho revitalizačních projektů přesně cílených na podporu zadržení vody v krajině a obnovu fungujícího vodního režimu. Bylo „znovuzavodněno" 610 ha mokřadů, obnoveno přes 5 km přírodních vodních toků a zrušeno 62 km odvodňovacích kanálů.

Rozhovor Lesnické práce s Ivem Vicenou, bývalým hlavním inženýrem Vojenských lesů a statků v Horní Plané, doposud aktivním soudním znalcem a šumavským patriotem. Během téměř dvouhodinového rozhovoru jsme se dotkli mnoha témat, ale vlastně jsme pořád zůstávali na jednom místě – na Šumavě. Té Ivo Vicena zasvětil celý svůj život a na to, jak by měla vypadat, má jasný názor – měla by být zelená. Veřejnosti, a nejen té lesnické, je znám jako jeden z nejhlasitějších kritiků managementu v Národním parku Šumava po orkánu Kyrill a následné kůrovcové kalamitě.

Procento divočiny, tedy míst bez zásahů člověka, směřování i role Správy Národního parku Šumava (NPŠ) a zákon týkající se tohoto území byly nejčastějšími spornými tématy deseti dosavadních ředitelů parku, kteří se 16. 3. sešli k 25. výročí jeho existence. Ve Vimperku, kde má správa parku sídlo, si jejich bilanci přišlo vyslechnout 150 lidí. Za éry ředitelů se vystřídalo 17 ministrů životního prostředí. Ředitelé se shodli na tom, že Šumava je a bude politikum.

Ministerstvo životního prostředí čeká ve Sněmovně desítky návrhů úprav k předloze, která mění pravidla pro všechny čtyři národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě. Některým se nebude bránit, nesmějí ale porušit podstatu novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Vyplynulo to z vyjádření ministra Richarda Brabce (ANO) a jeho náměstka Vladimíra Many na semináři ve Sněmovně, který se konal 25.2.

Rozšířeno 25. 2. Přirozená obnova lesa podporuje růst horské smrčiny na některých místech šumavského národního parku. Projevuje se to například v oblastech Modravy na Klatovsku nebo Plešného jezera na Prachaticku. Novinářům to sdělil ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.