Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Topol šedý, stejně jako ostatní topoly, patří mezi dřeviny v lesním hospodářství opomíjené a jeho výskyt je stále vzácnější. Přitom představuje naději na záchranu lužních lesů a je také výbornou přípravnou dřevinou na kalamitních holinách po odumírajícím smrku. Jeho vlastnosti, způsoby rozmnožování a pěstování studují odborníci na biologii a šlechtění lesních dřevin Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Jasan patří v České republice mezi nejvýznamnější listnaté dřeviny. V současné době se podílí na skladbě lesa 1,4 %. Plocha všech lesních porostů s jasanem činí 218 tisíc hektarů. Celková plocha lesních porostů jasanu podle dat ÚHÚL zahrnuje celkem 40 822 hektarů. Tato čísla se ale časem můžou snížit. Na vině může být nekróza jasanu, způsobená vřeckovýtrusou houbou voskovičkou jasanovou.

Vrátí se na českou stranu Krušných hor potomstvo tamější původní populace smrku? Touto otázkou se již řadu let zabývá lesnická věda. Díky podrobnému výzkumu a experimentům s namnoženými potomky jedinců, kteří přežili ničivou imisní kalamitu, vyznívají prognózy kladně. Šlechtitelskými programy zaměřenými na záchranu dílčí populace krušnohorského smrku postižené imisemi se již v minulosti zabývala řada vědeckých pracovníků.

Vrba (Salix), jedna z nejzajímavějších dřevin České republiky zahrnující 21 původních domácích druhů, je právem titulována Dřevinou roku 2018. Vrba zajišťuje ochranu břehových svahů nebo rekultivaci lomů. Důležitá je také jako zdroj proteinové včelí výživy při jarním vylétání z úlů. Výzkumem této dřeviny se řadu let zabývá VÚLHM, Výzkumná stanice v Kunovicích.

Jak uvádí tisková zpráva VÚLHM, rozsah poškození lesů kůrovcem představuje v současné době kalamitu, která nemá obdoby v historii českého lesnictví. Zvládnutí prvního rojení kůrovce na jaře 2019 je zásadní pro stabilizaci zasaženého území a ochranu dosud nenapadených oblastí. 

V letošním létě byly naše lesy vystaveny stresu horkého a suchého počasí. Borovice lesní trpí rozmary počasí a nejrůznějšími škůdci stejně jako smrk. Proto je na místě se ptát, zda lze lesy, v nichž má převahu borovice lesní, pěstovat přírodě blízkým způsobem.

Každým rokem ověřují odborníci na ekologii lesa VÚLHM zdravotní stav horských lesů v bývalých imisních oblastech. Vzorky jehličí a půdy na chemické rozbory sbírají v horách Krušných, Lužických, Jizerských, Orlických a v Krkonoších.

Nejen smrky trpí suchem a různými škůdci, kteří si libují ve vysokých teplotách. To samé trápí i naší druhou nejvýznamnější hospodářskou jehličnatou dřevinu – borovici lesní. Extrémně vysoké teploty a výrazný srážkový deficit spojený s poklesem hladiny spodní vody způsobují oslabení lesních dřevin, a tím usnadňují aktivitu řady houbových patogenů a podkorního hmyzu.

Meteorologické podmínky hrají důležitou roli při reprodukčních procesech jehličnatých stromů. Jaký vliv mělo počasí v uplynulých více než 40 letech na kvalitu semen borovice lesní a smrku ztepilého, zjišťovali odborníci na reprodukci lesa z Výzkumné stanice Kunovice, která je součástí Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., a z firmy IDS.

Vedle nejznámějšího kůrovce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, lýkožrouta smrkového, má na svědomí nemalé škody v lesích také lýkožrout severský, který je u nás vnímán jako invazní druh. Ruku v ruce s jeho přemnožením dochází ve střední Evropě k jeho dalšímu šíření. Ochrana smrkových porostů před l. severským je z důvodu řady specifik značně komplikovaná.