Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Výsledky vápnění lesů, dlouhodobě poškozovaných imisemi, zkoumá řada českých i zahraničních vědců, včetně odborníků z VÚLHM, v. v. i. Letos byla publikována studie autorů z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, která shrnuje poznatky výzkumu vlastností půdy a jehličí po deseti letech od vápnění. Výsledky zveřejnil VÚLHM ve Zprávách lesnického výzkumu.

Celkem 12 významných dílčích populací smrku ztepilého z lokalit v celé České republice analyzovali vědečtí pracovníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Konkrétně zjišťovali pomocí analýz DNA jejich genetickou rozmanitost a porovnávali genetické vzdálenosti mezi jednotlivými populacemi.

Výchovné zásahy ve smrkových mlazinách v oblastech současného chronického chřadnutí smrku považují odborníci na pěstování lesa za více, než vhodné. Vyplývá to z jejich šetření v lesích severní Moravy, tedy v místech, kde chřadnou smrky všech věkových tříd bez ohledu na způsob jejich založení (přirozenou nebo umělou obnovou).

V České republice stoupá rozloha bukových lesů, a to na úkor lesů smrkových, jejichž rozloha setrvale klesá. Za období 15 let (mezi roky 2000–2015) se zvýšila plocha bukových lesů o přibližně 57 000 ha, to je asi 12x rozloha lipenské přehrady. Výrazně tedy narůstá rozloha mladých porostů, o které je nutno pečovat odpovídající výchovou.

V České republice postupně klesá výměra smrkových lesů, za posledních 15 let přibližně o 3,5 %, tedy asi o necelých 82 000 ha, což představuje území o rozloze 1,75násobku rozlohy Prahy. Naopak stoupá rozloha smíšených a bukových lesů. Přesto smrk zůstává naší hlavní dřevinou a je nezbytné věnovat mu velkou pozornost a řádnou péči, a to i kvůli problémům, které provázejí jeho chřadnutí v některých regionech republiky v důsledku klimatických výkyvů.

Adaptace na změnu klimatu je v současnosti velmi aktuálním tématem a přirozeně se nevyhýbá ani lesnímu hospodářství, které na měnící se podmínky životního prostředí musí účinně reagovat. Proto vědečtí pracovníci z České zemědělské univerzity v Praze, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. a Vojenských lesů a statků, s. p. zpracovali metodické postupy, které se věnují adaptaci smrkových porostů na změnu klimatu s cílem snížení škod a podpory produkční funkce.

Borovice lesní je na území České republiky jednou z hlavních hospodářsky významných dřevin. Proto některé její populace zahrnuli odborníci na biologii a šlechtění lesních dřevin z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., do výzkumu genetické charakterizace. Výsledkem jsou mapy významných regionálních potomstev borovice lesní v ČR, jejich zastoupení v národních parcích, přírodních rezervacích a genových základnách.

Pro obnovu lesa poničeného přírodními živly je velice vhodný alternativní způsob pěstování, tzv. dvoufázová obnova. Spočívá v principu využití přípravných dřevin, které postupně upraví málo příznivé růstové podmínky a následně umožní snazší vnášení cílových dřevin. Rychlý růst přípravných dřevin v mládí i schopnost odrůstat v podmínkách kalamitních holin zajišťuje vytvoření porostního zápoje, a tím vytvoření příznivějších růstových podmínek, do kterých může být vnášena cílová dřevina v časovém odstupu.

Jako rámcový podklad pro poskytování podpory pro obnovu porostů kalamitně poškozených suchem slouží mapy, které zpracoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Mapy ohrožení smrkových porostů vznikly na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Každým rokem budou aktualizovány.

Majitelé lesních školek mají možnost čerpat nové poznatky o hospodaření a hnojení půd na svých pozemcích z nové metodiky pro praxi. Ucelený souhrn doporučených postupů je určený především pro podmínky lesních školek založených na písčitých sedimentech. Doporučené metody při monitoringu vybraných ukazatelů půdní úrodnosti mohou nacházet širší uplatnění ve školkařských provozech v rámci celé České republiky.