Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Podle zprávy Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM) vedle dominantní kůrovcové kalamity, kdy především lýkožrout smrkový ničí smrkové lesy, řada jiných hmyzích škůdců poškozuje ostatní jehličnany – borovice, modříny, jedle. V souhrnu jsou devastovány dřeviny, které mají nižší zastoupení v našich lesích, avšak do budoucna se s nimi počítá jako s perspektivními druhy, proto musíme pozorně sledovat jejich zdravotní stav.

Postupující klimatická změna stále více nastoluje otázku vhodnosti dalšího pěstování smrku v řadě tradičních oblastí, kde začínají být podmínky pro jeho přežití do mýtního věku v dobrém zdravotním stavu značně nepříznivé. Lesnický výzkum se v současnosti zaměřuje především na ověřování geneticky podmíněné proměnlivosti a získání nových poznatků o možnostech šlechtitelského výběru. Aktuálně se do popředí dostávají otázky odolnosti dílčích populací smrku vůči změně klimatu.

Foto: Smrkový porost na výzkumné ploše Červená Voda, Jeseníky. Autor Jaroslav Dostál

Zdravotní stav našich lesů není dobrý, kůrovcová kalamita postupuje dál republikou, i navzdory deštivějšímu prvnímu pololetí letošního roku. Početní stavy lýkožroutů jsou totiž obrovské. Suchem oslabené porosty přes lepší zásoby vody regenerují jen obtížně. Ohlédnutí, jak vypadal loňský rok a prognózu pro letošní rok přináší „Zpráva o výskytu škodlivých faktorů v lesích Česka".

Foto: kůrovcové těžby v okrajové části NP České Švýcarsko (Českokamenicko, březen 2019, autor Jan Liška)

Obnova poničených lesů bude velmi náročná. Každá sazenička, která na kalamitních holinách přežije první kritické období, bude mít cenu zlata. Jejich ujímavost a životaschopnost lze podpořit různými způsoby nejen přímo v lese, ale už při pěstování v lesních školkách. Poměrně speciální metodou je umělé očkování symbiotickými houbami podporujících růst rostlin. Výzkum ale ukazuje, že ne vždy kombinace a použití pro stromečky všeho nejlepšího současně vede k nejlepším výsledkům při jejich přežití.

V současné době, kdy v důsledku sucha a kalamity dochází k rozsáhlému odlesnění značných částí krajiny, nabývá na významu ochrana rozptýlené zeleně, jako jsou drobné remízky či větrolamy, a její obnova především v zemědělských oblastech v systému tzv. agrolesnictví.

Na základě současného klimatického vývoje s častými teplotními výkyvy a dlouhodobým srážkovým deficitem lze předpokládat, že dosavadní druhová skladba našich lesů se bude muset zásadně změnit a více se blížit skladbě přirozené s vyšším zastoupením listnáčů, vycházející z vegetační stupňovitosti a konkrétních stanovištních podmínek.

Příklady užití různých dřevin (jeřábu, dubu, břízy) při obnově lesů na kalamitních holinách, foto: Karel Švéda

Vlastníci lesů, správci, lesní hospodáři i úředníci státní správy lesů potřebují pro dlouhodobé, koncepční, strategické plánování, jak v budoucnosti pečovat o naše lesy, spolehlivé prognostické nástroje klimatických změn.

Ilustrační foto: Krajinná mozaika luk, polí, pastvin a lesů v podhůří Krkonoš na Trutnovsku, autor Jan Řezáč

Podobně jako v předchozích letech je přehled výskytu lesních škodlivých faktorů v roce 2019, publikovaný mj. v květnové Lesnické práci, zpracován na základě obdržených hlášení lesnického provozu a údajů získaných při poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS), působící v rámci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Hlavní informace přinášíme i na Silvarium.cz.

Rozsáhlé napadení smrkových porostů podkorním hmyzem (Čechy, Písecko; srpen 2019). Foto: archiv LOS

Větrolamy mají na území České republiky dlouholetou tradici. Ne vždy ale dostávají péči, jakou si zaslouží. Přitom mají řadu důležitých funkcí. Hlavním účelem je ochrana zemědělské půdy proti větrné erozi.

Krajina jižní Moravy s obcí Šatov. Foto: archiv VÚLHM

Lípa srdčitá, náš národní strom, patří k druhům, jejichž rozšíření by mohlo přispět k obohacení a zvýšení stability lesních ekosystémů. Současná situace kalamitního úhynu smrku a borovice vyžaduje obnovu lesních porostů výběrem druhů dřevin, které se v lesních ekosystémech dříve přirozeně vyskytovaly.

Lípa srdčitá v lesním porostu, Štěchovice, Homole, střední Čechy, foto: archiv VÚLHM