Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Nejen živé stromy, ale také ty odumřelé mají nezastupitelné místo v naší krajině. Svědčí o tom výsledky výzkumu mrtvého dřeva v hospodářských lesích, kterému se dlouhodobě věnují odborníci z Katedry ekologie lesa, Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Na toto téma zpracovali metodiku s názvem Management mrtvého dřeva, kterou vydal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Jakou roli hrají ve formování horského smrkového lesa klimatické podmínky, historie porostů ve formě přirozených narušení nebo vlivu člověka, umístění svahu na sever či na jih nebo nadmořská výška? Vlivem těchto faktorů na horské smrčiny v centrální části Hrubého Jeseníku (NPR Praděd, CHKO Jeseníky) se zabývali odborníci z České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty lesnické a dřevařské. Výsledky zkoumání prostorové struktury přirozené horské smrčiny v závislosti na věku, nadmořské výšce a expozici, publikovali v nejnovějším vydání Zpráv lesnického výzkumu.

Kvalita opadu lesních dřevin má určující význam pro vytváření humusových forem. Rozklad opadu je nejdůležitějším procesem při určování toku živin a organické hmoty v ekosystému a jejich vstup do půdy. Silně tak ovlivňuje půdní prostředí a produkci porostů.

Vlastnosti douglasky tisolisté nejsou doposud v lesním hospodářství České republiky dostatečně využívány a její podíl na druhové skladbě našich lesů je minimální (do 0,2 %). Důvodem jsou zřejmě také malé zkušenosti s jejím pěstováním a nečetné experimentální poznatky o výchově mladých douglaskových porostů v podmínkách ČR.

Otrávené lapáky ve formě trojnožek se používají v boji proti kůrovci od poslední dekády 20. století, kdy je aplikovaly především Vojenské lesy a statky, s. p. Výhody této metody, především její dlouhodobý účinek bez nutnosti pravidelných kontrol, byly natolik zjevné, že došlo k jejímu významnému rozšíření v lesnické praxi.

Výsledky zajímavého experimentu sledujícího vztah mezi jarním mrazem, slunečním zářením a poškozením mladých rašících smrků představili vědečtí pracovníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno (Útvar pěstování lesa).

Les jako významný krajinný prvek a nenahraditelná složka životního prostředí má nezastupitelnou úlohu ve vodním hospodářství krajiny. Do popředí zájmu se dostává vliv obnovovaných holosečí a kalamitních holin na celkový odtok z lesa. Ke sledování vazeb ovzdušných srážek a jim odpovídajících odtoků využili vědci z VÚLHM, Výzkumné stanice Opočno, experimentální objekty v Orlických horách a Beskydech a monitorovanou oblast na Šumavě.

V současné době roste poptávka po zdrojích energeticky využitelné biomasy pro lokální topeniště, ale i pro velké energetické celky – teplárny a elektrárny. Zvýšení produkce energetické biomasy také vyplývá z Národního lesnického programu II, který si v klíčové akci 4 klade za cíl propagovat a podporovat využívání lesní biomasy pro výrobu energií. Jednou z perspektivních možností se ukazuje využití přípravných dřevin s pionýrskou strategii růstu.

Jak nejlépe obnovit les po kalamitě, aby co nejlépe odolával zátěžím a zároveň tento proces nebyl příliš nákladný, zjišťoval vědecký tým z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

V souvislosti s klimatickými změnami se i lesnický výzkum intenzívně zaměřuje na hrozící suchá období. Mimořádně významné z hlediska oteplování může obecně být přerozdělení vody v půdním profilu kořenovým systémem některých dřevin („hydraulic lift"), z něhož mohou současně profitovat některé dřeviny jiné, včetně přízemní vegetace.