Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Zejména pro školkaře a také lesní hospodáře, kteří mají v plánu výsadbu listnatých dřevin, by mohly být zajímavé výsledky výzkumu, týkající se předosevní přípravy bukvic s různou hloubkou dormance. Dormance (z lat. dormans, spící) je souhrnné označení pro přechodné zastavení nebo omezení fyziologických procesů v živých organismech. Hlavní význam je v úspoře energie, která pomáhá organismu nepříznivé období přežít. Může být vyvolána geneticky i vnějšími vlivy, zejména nepříznivým počasím. Bukvice jsou typickým příkladem semen s hlubokou dormancí, což způsobuje ve školkařské praxi nemalé problémy s dosažením požadovaného počtu semenáčků vysoké kvality.

S následky sucha, které loni postihlo Česko, se budou lesy vyrovnávat nejen celý letošní rok, ale i v dalších letech. Suchem a přísušky oslabené lesní porosty totiž poskytují vhodné podmínky jak pro vznik gradace podkorního hmyzu, tak pro rozvoj a šíření kořenových hnilob. Právě tématu sucha vzhledem k nepříznivému vývoji počasí v posledních několika letech, byl věnován letošní seminář Lesní ochranné služby VÚLHM Škodliví činitelé v lesích Česka 2015/2016. Odborníci shrnuli situaci v lesích za loňský rok a přidali své prognózy na následující období.

Vliv těžby dřeva, případně dalších lesnických opatření na hydrologii lesa a krajiny je stále předmětem vědeckého výzkumu, hospodářské politiky a společenských aktivit. Vědečtí pracovníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VS Opočno) provedli analýzu působení těžeb dříví na vodnost v domácích poměrech na podhorských a horských experimentálních odtokových a bilančních plochách Česká Čermná (ČČ) a Deštenská stráň (DS) v Orlických horách. Výsledky srovnali s daty z horských experimentálních povodí Malá Ráztoka (MR) a Červík (ČE) v Beskydech (5. – 6. lesní vegetační stupeň).

Na lesních pozemcích loni vypuklo 1714 požárů, téměř dvakrát více než v roce 2014. Na vině bylo hlavně sucho, uvedla Lesní ochranná služba VÚLHM, v. v. i. Výrazný nárůst byl hlavně na travních plochách, v lesních školkách a v hrabance. Evidované škody stouply na trojnásobek předloňské hodnoty a činily 18,7 milionu korun.

Přicházející jaro představuje nejlepší dobu pro výsadbu nových stromů. Umělá obnova lesa představuje přibližně 75 % z celkové obnovy lesa, přirozená obnova pak činí 25 %. Ročně se obnoví les zhruba na 26 000 ha. V loňském roce uhynulo na různých lokalitách 25–40 % čerstvě vysazených mladých stromků vlivem extrémního počasí – tepla a sucha. Svůj podíl na tom mělo i podcenění tohoto faktoru při manipulaci se sazenicemi před výsadbou. 

Buk lesní je používán pro obnovu lesa na holinách i v podsadbách. Podle umístění se poté liší ekologické podmínky, které se mohou výrazně projevit na odrůstání sadebního materiálu po výsadbě. Významný vliv na růst mladých jedinců má přístup světla a s tím související teplotní a vlhkostní poměry konkrétního stanoviště. Právě působení světelných podmínek na růst semenáčků a sazenic zkoumali vědečtí pracovníci z opočenské výzkumné stanice Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

VÚLHM, v. v. i., vydal aktualizovanou studii Lesnické hospodaření v Krušných horách, která popisuje problémy způsobené imisní kalamitou a nabízí možná řešení. Navazuje na výsledky rozsáhlého výzkumu v Krušných horách publikované v roce 2008. Na výzkum v oblasti lesů při severozápadní hranici České republiky se zaměřili odborníci téměř ze všech odvětví lesnického výzkumu VÚLHM – ekologie lesa, lesní ochranné služby, myslivosti, biologie a šlechtění lesních dřevin a pěstování lesa. 

Letos uplyne již 95 let od doby, kdy vznikl první ze státních lesnických výzkumných ústavů v tehdejší Republice Československé. Na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství bylo v roce 1921 založeno oddělení ochrany lesa, později Ústav pro ochranu lesa. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., který je pokračovatelem organizovaného lesnického výzkumu v českých zemích, chce letos toto významné výročí náležitě připomenout.

Jaké jsou možnosti přirozené obnovy jedle bělokoré pod smrkovými porosty obklopujícími jedlové skupiny v oblasti postižené chřadnutím smrku? Na tuto otázku se snaží odpovědět výzkum, který na severní Moravě na dvou experimentálních plochách uskutečnili odborníci na pěstování lesa z Mendelovy univerzity v Brně, lesnické a dřevařské fakulty a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. – Výzkumné stanice Opočno (Útvar pěstování lesa).

Feromonové lapače slouží v ochraně lesa proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus (L.)) jak za účelem monitoringu, tak i k přímé obraně – dočišťování ohnisek žíru a snižování populační hustoty lýkožrouta smrkového na dané lokalitě. Dosud se však málo řešily problémy bezpečnostní vzdálenosti lapače od porostní stěny, rozestupy mezi feromonovými lapači a systém jejich instalace. Nyní tuto problematiku zpracovali odborníci z Lesní ochranné služby při Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. a chtějí vlastníkům lesa podat ucelený návod, jak co nejefektivněji feromonové lapače použít.