Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Zvyšující se zájem o pěstování břízy pomalu mění historický pohled na ni jako na plevelnou dřevinu. Svědčí o tom například fakt, že bříza byla již v minulosti na našem území úspěšně využita při zakládání porostů náhradních dřevin v imisních oblastech. Zvýšila se také výměra samovolně vzniklých březových porostů na opuštěných zemědělských půdách. Nově je zkoušeno využití břízy při dvoufázové obnově kalamitních holin.

Lesy severní a střední Moravy a Slezska jsou obzvlášť zkoušené celou řadou nepříznivých vlivů. Důsledkem je kůrovcová kalamita, především lýkožrouta smrkového, jenž způsobuje odumření stromů během několika týdnů od začátku úspěšného náletu. Území, které trápí časté přísušky, je dlouhodobě postiženo tzv. chřadnutím smrku.

Po praktických návodech na zjednodušené určování domácích druhů dubů, bříz, olší a topolů vypracovali odborníci z VÚLHM nový klíč, tentokrát k určování domácích druhů jilmů. Praktická metodika vznikla, jako ty předchozí, na základě podnětu odborných pracovníků Lesů České republiky, s. p.

Jen ta geneticky nejcennější semínka jsou ukládána v Národní bance osiva lesních dřevin v Kunovicích, aby mohla v budoucnu přispět k založení nových porostů. Díky nim budou zachovány nejhodnotnější populace lesních dřevin v České republice.

Lužní lesy jsou významnou součástí naší krajiny. Většina z nich se nachází v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje, v Litovelském Pomoraví, v aluviu Labe a Odry. Bohužel stále podléhají silným zásahům člověka. Jedná se mimo jiné i odčerpávání podzemních vod, jichž jsou lužní lesy významnou zásobárnou.

Ačkoliv středoevropské lesy nejsou původním domovem douglasky tisolisté, tento statný jehličnan postupně nachází své místo i u nás. Pro lesníky může symbolizovat naději, že částečně nahradí méně odolný smrk ztepilý, a to navzdory své nepůvodnosti v Evropě. Aby ze semenáčků vyrostli statní jedinci, je dobré jim již v raném věku pomoci hnojivy nebo jinými rostlinnými prostředky.

Způsoby nakládání s těžebními zbytky na pasece mohou posloužit při další obnově lesa. Právě na jejich zpracování a následný vliv na rozvoj bylinného patra a náletových dřevin se soustředila studie vědeckých pracovníků Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.

Borovice pokroucená patří k introdukovaným (v České republice nepůvodním) dřevinám, které jsou na pokusných plochách výzkumně testovány, zda se mohou pěstovat i v našich podmínkách. V důsledku klimatických změn již není důvodem pouze zjišťování, zda introdukované dřeviny zvýší produkci lesů, ale zda budou dostatečně odolné v měnících se podmínkách prostředí.

Jaký má jedle bělokorá ve skutečnosti vliv na stav lesních půd? Je meliorační dřevinou, za jakou je pokládána? Podle vědeckých pracovníků z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity přes značnou pozornost, věnovanou jedli bělokoré z hlediska pěstování, ekologie, obnovy, dynamiky v přirozených i obhospodařovaných lesích i ochrany lesa, je její vliv na stav lesních půd problematikou sledovanou jen minimálně.

Ve čtyřech různých oblastech České republiky se uskutečnil výzkum populací drobných savců a jejich vliv na výsadby lesních dřevin. Plochy byly rozmístěny v Moravskoslezských Beskydech, Hrubém Jeseníku, Českém Středohoří a Krušných horách. Pro srovnání území s odlišnými přírodními podmínkami výzkumníci využili společnou platformu lesních vegetačních stupňů.