Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Douglaska tisolistá – v Česku a v lesích střední a západní Evropy se jedná o nejčastěji pěstovanou cizokrajnou jehličnatou dřevinu, produkující i v našich podmínkách kvalitní užitkové dříví s velkým produkčním potenciálem. Ale ani douglasce se nevyhýbají škůdci a choroby, stejně jako našim domácím dřevinám. Nejčastěji je v této souvislosti zmiňován lýkožrout lesklý, patřící mezi významné škůdce lesních dřevin.

Ačkoliv v současné době smrkové porosty, zejména na severní a střední Moravě, chřadnou, lze jejich úplnému rozpadu zabránit pěstební péčí. Tak zvaná výchova, pokud ji lesník zahájí včas, představuje významné stabilizační opatření, které nelze vynechat ani v chřadnoucích lesích. Do budoucna se skladba lesů změní na smíšené, ale stále ji bude tvořit i příměs smrku, jako ekonomicky cenné dřeviny. Odborníci na pěstování lesa připravili pro lesníky soubor pěstebních postupů v chřadnoucích mladých smrkových porostech v podmínkách 4. a 5. lesního vegetačního stupně.

V souvislosti s měnícími se klimatickými podmínkami se postupně změní i skladba lesů ve prospěch smíšených porostů. Nabízí se proto otázka, jak se jednotlivé druhy spolu snáší a zda se ve směsi například nezpomalí růst jedné dřeviny na úkor té druhé. Odborníci na ekologii lesa z VÚLHM se zaměřili na smrk a buk. Dvě dřeviny, které mají v České republice nejvyšší zastoupení (smrk absolutně, buk v rámci listnáčů) a zároveň velkou perspektivu tvorby směsí ve 4. až 6. lesním vegetačním stupni.

Poprvé se v Evropě objevila v roce 1852 a od té doby prokázala řadu příznivých vlastností. Její současné zastoupení v lesích je nepatrné, nicméně do budoucna lze potenciálně uvažovat s rozšířením jejího využití na specifických stanovištích s nízkou dostupností půdní vláhy nebo na rekultivovaných půdách. Řeč je o dřevině původem ze Severní Ameriky, borovici pokroucené. Výzkumem proveniencí této v mnoha ohledech užitečné dřeviny se zabývají odborníci na biologii a šlechtění lesních dřevin Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Topol šedý, stejně jako ostatní topoly, patří mezi dřeviny v lesním hospodářství opomíjené a jeho výskyt je stále vzácnější. Přitom představuje naději na záchranu lužních lesů a je také výbornou přípravnou dřevinou na kalamitních holinách po odumírajícím smrku. Jeho vlastnosti, způsoby rozmnožování a pěstování studují odborníci na biologii a šlechtění lesních dřevin Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Jasan patří v České republice mezi nejvýznamnější listnaté dřeviny. V současné době se podílí na skladbě lesa 1,4 %. Plocha všech lesních porostů s jasanem činí 218 tisíc hektarů. Celková plocha lesních porostů jasanu podle dat ÚHÚL zahrnuje celkem 40 822 hektarů. Tato čísla se ale časem můžou snížit. Na vině může být nekróza jasanu, způsobená vřeckovýtrusou houbou voskovičkou jasanovou.

Vrátí se na českou stranu Krušných hor potomstvo tamější původní populace smrku? Touto otázkou se již řadu let zabývá lesnická věda. Díky podrobnému výzkumu a experimentům s namnoženými potomky jedinců, kteří přežili ničivou imisní kalamitu, vyznívají prognózy kladně. Šlechtitelskými programy zaměřenými na záchranu dílčí populace krušnohorského smrku postižené imisemi se již v minulosti zabývala řada vědeckých pracovníků.

Vrba (Salix), jedna z nejzajímavějších dřevin České republiky zahrnující 21 původních domácích druhů, je právem titulována Dřevinou roku 2018. Vrba zajišťuje ochranu břehových svahů nebo rekultivaci lomů. Důležitá je také jako zdroj proteinové včelí výživy při jarním vylétání z úlů. Výzkumem této dřeviny se řadu let zabývá VÚLHM, Výzkumná stanice v Kunovicích.

Jak uvádí tisková zpráva VÚLHM, rozsah poškození lesů kůrovcem představuje v současné době kalamitu, která nemá obdoby v historii českého lesnictví. Zvládnutí prvního rojení kůrovce na jaře 2019 je zásadní pro stabilizaci zasaženého území a ochranu dosud nenapadených oblastí. 

V letošním létě byly naše lesy vystaveny stresu horkého a suchého počasí. Borovice lesní trpí rozmary počasí a nejrůznějšími škůdci stejně jako smrk. Proto je na místě se ptát, zda lze lesy, v nichž má převahu borovice lesní, pěstovat přírodě blízkým způsobem.